9 C 79/2023-62 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 2. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 121 324,47 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného dluhu žalovaného ze smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena 5. 6. 2022. Tvrdila, že na základě této smlouvy umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky formou revolvingu do výše úvěrového rámce 120 000 Kč, čehož žalovaný v plném rozsahu využil a uvedenou částku vyčerpal. Žalovaný se zavázal, že žalobkyni poskytnuté prostředky vrátí a současně zaplatí smluvní úrok ve výši 27,88 % ročně a další poplatky spojené s úvěrem, a to v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 3,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Dostal se však do prodlení s úhradou těchto splátek a na svůj dluh uhradil celkem pouze 3 654 Kč. V důsledku této skutečnosti žalobkyně poskytnutý úvěr k datu 22. 11. 2022 zesplatnila. Podanou žalobou se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 118 748,84 Kč, dlužných poplatků za pojištění ve výši 975,63 Kč, nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 600 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 000 Kč, kdy tato částka sestávala ze dvou smluvních pokut po 500 Kč účtovaných žalovanému za prodlení s úhradou dvou splátek úvěru. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvního úroku kapitalizovaného ke dni sepisu žaloby na částku 22 246,19 Kč, který představoval součet zbylých nesplacených úroků vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru a úrok ve výši 27,88 % ročně z dlužné jistiny za dobu ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od 23. 11. 2022, do dne sepisu žaloby, tj. do 27. 2. 2023. Dále se domáhala zaplacení běžícího úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 118 748,84 Kč od 28. 2. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z celkové dlužné částky ve výši 121 324,47 Kč kapitalizovaného za dobu od 7. 12. 2022 do 27. 2. 2023 na částku 4 117,62 Kč a běžícího zákonného úroku z prodlení z částky 121 324,47 Kč od 28. 2. 2023 do zaplacení. 2. K výzvě soudu žalobkyně přípisem z 13. 6. 2023 doplnila žalobní tvrzení o popis toho, jakým způsobem před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy posuzovala schopnost žalovaného úvěr splatit. Uvedla, že její pracovníci před uzavřením smlouvy v souladu s obecně využívanou metodikou žalobkyně k tomuto procesu provedli výpočet tzv. limitu nejvyšší měsíční splátky (dále jen„ MLS“) jak pouze pro osobu žalovaného, tak i pro celou jeho domácnost. Přitom v rámci výpočtu MLS žalovaného žalobkyně vycházela z toho, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 25 000 Kč, na straně výdajů žalovaného byla zohledněna částka životního minima jednotlivce dle obecně platných předpisů ve výši 3 910 Kč a výše splátky schváleného úvěru ve výši 1 523 Kč. Po odečtení těchto výdajů žalobkyně dospěla k závěru, že žalovanému i po úhradě měsíční splátky posuzovaného úvěru zůstane k dispozici částka 19 567 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti žalovaného vycházela žalobkyně z toho, že další blíže nespecifikovaní členové této domácnosti mají příjem ve výši 25 000 Kč. Do výdajů domácnosti žalobkyně zahrnula normativní náklady na bydlení ve výši 9 010 Kč, částku označenou jako„ životní minimum členů domácnosti“ v celkové výši 7 440 Kč a splátku schváleného úvěru ve výši 1 523 Kč. Tímto způsobem dospěla k závěru, že členům domácnosti zůstane po úhradě splátky posuzovaného úvěru k dispozici 32 027 Kč měsíčně. Žalobkyně dále uvedla, že solventnost žalovaného prověřovala lustrací jeho osoby v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž touto lustrací nebyly zjištěny žádné negativní informace ohledně platební morálky žalovaného. Dále si od žalovaného obstarala výpis z jeho účtu za měsíce květen a červen 2022, z nichž je zřejmé, že žalovaný pobíral mzdu od společnosti [právnická osoba] Značnou část svých výdajů žalovaný nehradil přímo placením z účtu, ale jiným způsobem, pravděpodobně hotovostními platbami, neboť velkou část svých příjmů z účtu vybíral prostřednictvím bankomatu. Žalobkyně tak neměla žádnou možnost, jak zjistit či prověřit způsob, jakým žalovaný s vybranými částkami nakládá. 3. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 4. Soud nařídil ve věci jednání na den 30. 8. 2023. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), a věc projednal v jeho nepřítomnosti. Zástupkyně žalobkyně, která se k jednání dostavila, uvedla, že žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o úvěru uhradil celkem 3 654 Kč. Současně vysvětlila, že pokud je v žalobkyní předloženém formuláři potvrzení o provedení ověření bonity klienta založeného na č.l. 15 spisu uvedeno, že žalovaný splácí jiným společnostem částky v celkové výši 6 200 Kč měsíčně, jedná se o chybný údaj, neboť uvedená částka ve skutečnosti představuje žalovaným tvrzené měsíční výdaje jeho domácnosti. To žalobkyně ostatně promítla do tabulky obsažené v jejím shora uvedené vyjádření. Výši příjmů žalovaného ani ostatních členů jeho domácnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy nijak neověřovala, vycházela pouze z tvrzení žalovaného a z výpisu z jeho bankovního účtu. 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 5. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy sdělil žalobkyni, že je svobodný, nemá žádné děti, má základní vzdělání a bydlí v podnájmu. Jeho měsíční čistý příjem měl činit 25 000 Kč, přičemž měl plynout ze zaměstnaneckého poměru žalovaného u [právnická osoba] s.r.o. Jako příjem ostatních členů své domácnosti žalovaný uvedl částku 25 000 Kč. Žalobkyně se na základě uvedené smlouvy zavázala umožnit žalovanému čerpat revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 50 000 Kč, žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 27,88 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž minimální výše měla činit 3,045 % z úvěrového rámce, tj. 1 523 Kč. Splátky úvěru byly splatné vždy k 20. dni v měsíci. Uzavřením smlouvy žalovaný přistoupil k Balíčku pojištění MAX+, čímž byla pojištěna jeho schopnost úvěr splácet. V souvislosti s tímto pojištěním se zavázal hradit měsíční poplatek ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Smlouva obsahovala rovněž výčet dalších poplatků spojených s úvěrem. Zároveň v ní bylo obsaženo též ujednání o tom, že pokud se žalovaný opozdí se zaplacením splátky, je žalobkyně oprávněna účtovat mu účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním v paušální výši 300 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky úvěru, případně ve výši dlužné splátky, pokud bude tato nižší než 500 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení. V případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou dvou nebo více splátek nebo nezaplatí splátku déle než 3 měsíce, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatit. 6. Z dodatku ke shora uvedené úvěrové smlouvě z 9. 6. 2022 bylo zjištěno, že účastníci se dohodli na navýšení úvěrového rámce na částku 120 000 Kč a výše minimální měsíční splátky úvěru na 3 654 Kč. 7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta vystaveného dne 27. 2. 2023 pracovníkem Oddělení řízení rizik žalobkyně vyplynulo, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z toho, že jeho příjem činí 25 000 Kč, příjem jeho partnera dalších 25 000 Kč a že lustrací v registrech Japonská půjčka, SOLUS, NRKI, ISIR, CEE a MVCR nebyly zjištěny žádné negativní informace ohledně platební morálky žalovaného. 8. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] zachycujícího pohyby na účtu v období od 11. 5. 2022 do 4. 6.2022 bylo zjištěno, že žalovanému na účet v daném období byly připsány celkem tři platby od společnosti [právnická osoba] v celkové výši 4 402 Kč, přičemž jedna z plateb byla ve zprávě pro příjemce označena jako„ mzda na účet“. Dále byla dne 12. 5. 2022 připsána na účet platba ve výši 5 950 Kč označená jako„ přeplatek stravy“ od subjektu označeného jako„ ZEM. CHVALETICE“. Naopak ve dnech 11. 5. 2022 a 12. 5. 2022 byly z účtu odeslány částky ve výši 1 Kč na účty [právnická osoba], s.r.o., a [webová adresa], s.r.o. 9. Z úvěrové zprávy předložené žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně ověřovala solventnost žalovaného v Nebankovním registru klientských informací (NRKI). 10. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta předložené žalobkyní soud zjistil, že v rámci procesu ověřování schopnosti svých klientů splatit poskytnuté spotřebitelské úvěry žalobkyně mimo jiné provádí kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je stanovení limitu nejvyšší měsíční splátky (MLS). V rámci tohoto postupu má být ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno přitom má být rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Žalobkyně zjišťuje částku životního minima žalovaného, jakož i členů jeho domácnosti, částku nákladů na bydlení dle údajů ČSÚ a