10 C 46/2023-56 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že [právnická osoba] je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání jsou služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy. [právnická osoba] poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalované bylo přiděleno klientské číslo [anonymizováno], což bylo dohodnuto jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami. Po dokončení registrace žalované vzniklo právo žádat přes webové rozhraní o poskytnutí konkrétního úvěrového rámce. Dle čl. 3 smlouvy o uživatelském účtu si původní věřitel a žalovaná dohodli, že za právní jednání v písemné formě považují i jednání učiněné prostřednictvím uživatelského účtu, neboť takové jednání má písemnou formu, je podepsáno elektronicky způsobem dle této smlouvy (uvedením uživatelského jména a hesla), je zachycen jeho obsah a určeny jednající osoby. Pro určení své totožnosti zaslala žalovaná původnímu věřiteli kopii svého občanského průkazu. Před uzavřením smlouvy původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet požadovaný úvěr, a to matematickým posouzením, zda rozdíl mezi celkovými měsíčními příjmy žalované a měsíčními výdaji bude vyšší než předpokládaná měsíční splátka úvěru u požadovaného maximálního úvěrového rámce. Původní věřitel dále ověřil, jestli se žalovaná nenachází v Centrální evidenci exekucí, nemá aktivní záznam v Insolvenčním rejstříku či v dalších dostupných evidencích dlužníků. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 24. 2. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě umožnil žalované průběžně čerpat úvěr až do maximálního úvěrového rámce ve výši 5 000 Kč. Žalovaná pak dílčí úvěry průběžně čerpala a příp. i průběžně splácela. Smlouva o revolvingovém úvěru tvoří rámec pro dílčí čerpání, u kterého se předpokládá opakované čerpání i splácení, obdobně jako u kreditních karet. Dílčí čerpání úvěru bylo vypláceno na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], a to pod [variabilní symbol]. V současnosti zbývá na úhradu jistiny úvěru 5 000 Kč, dále na úhradu kapitalizovaného úroku z úvěru 9 909 Kč a na úhradu smluvní pokuty za prodlení s vrácením úvěru 4 300 Kč. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu na základě čl. 5 smlouvy o revolvingovém úvěru, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou. Smluvní pokuta nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnutého spotřebitelského úvěru. Celková dlužná částka činí 22 809 Kč (jde o součet dlužné jistiny, úroku z úvěru a smluvní pokuty za prodlení). Smlouva o revolvingovém úvěru byla ukončena automaticky dne 29. 10. 2021, a to na základě ujednání čl. 4 smlouvy o revolvingovém úvěru v důsledku dlouhodobého prodlení žalované s úhradou úvěru. Žalovaná se zavázala splatit úvěr kompletně celý do 30 dnů (bez nutnosti platit úrok či poplatky) anebo splácet revolvingový úvěr minimálními měsíčními splátkami ve výši 3 % z dlužné částky plus úrok z úvěru za měsíc, nejméně 500 Kč. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Úrok z úvěru byl sjednán v čl. 5 smlouvy o revolvingovém úvěru, a to tak, že při splacení úvěru do 30 dnů činí 0 %, avšak v opačném případě, tedy při rozložení splácení do více měsíčních splátek byl sjednán úrok ve výši nejprve 22 % měsíčně z jistiny úvěru. Při prodlení dlužníka se splácením úvěru delším než 90 dnů vzniklo věřiteli ze zákona právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Kapitalizovaný úrok byl vypočten ke dni 6. 5. 2022, po tomto datu již žalobkyně úrok z úvěru nežádá. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od původního věřitele – [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 6. 2022. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalované odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě 23. 8. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, pouze v době před jednáním, při kterém bylo rozhodnuto tímto rozsudkem, uvedla, že chce jednat s žalobkyní o smíru (k uzavření smíru nedošlo). Z jednání dne 16. 1. 2023 se žalobkyně respektive její právní zástupce z jednání omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, svoji nepřítomnost neomluvila (předvolána byla řádně – předvolání jí bylo doručeno do vlastních rukou dne 19. 12. 2023. Soud proto projednal věc bez účasti procesních stran u jednání s odkazem na ustanovení § 101 odst. 2 a 3 o.s.ř. 3. Ze smlouvy o uživatelském účtu a ze smlouvy o revolvingovém úvěru vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalované bylo přiděleno klientské číslo CZ232115, což bylo dohodnuto jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami. Po dokončení registrace žalované jí vzniklo právo žádat přes webové rozhraní o poskytnutí konkrétního úvěrového rámce. Dle čl. 3 smlouvy o uživatelském účtu si původní věřitel a žalovaná dohodli, že za právní jednání v písemné formě považují i jednání učiněné prostřednictvím uživatelského účtu. Pro určení své totožnosti zaslala žalovaná původnímu věřiteli kopii svého občanského průkazu, což vyplynulo z fotokopie občanského průkazu. [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 24. 2. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě umožnil žalované průběžně čerpat úvěr až do maximálního úvěrového rámce ve výši 5 000 Kč Smlouva o revolvingovém úvěru tvoří rámec pro dílčí čerpání, u kterého se předpokládá opakované čerpání i splácení, obdobně jako u kreditních karet. Dílčí čerpání úvěru bylo vypláceno na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], a to pod [variabilní symbol]. Žalovaná se zavázala splatit úvěr kompletně celý do 30 dnů (bez nutnosti platit úrok či poplatky) anebo splácet revolvingový úvěr minimálními měsíčními splátkami ve výši 3 % z dlužné částky plus úrok z úvěru za měsíc, nejméně 500 Kč. Úrok z úvěru byl sjednán v čl. 5 smlouvy o revolvingovém úvěru, a to tak, že při splacení úvěru do 30 dnů činí 0 %, avšak v opačném případě, tedy při rozložení splácení do více měsíčních splátek byl sjednán úrok ve výši nejprve 22 % měsíčně z jistiny úvěru. Při prodlení dlužníka se splácením úvěru delším než 90 dnů vzniklo věřiteli ze zákona právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 4. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná čerpala úvěr v částce 5 000 Kč. Z přehledu poskytnutých částek a splátek soud zjistil, že žalovaná čerpala od původního věřitele postupně částky 5 000 Kč dne 1. 7. 2021, 1 600 Kč dne 15. 7. 2021 a 2 000 Kč dne 19. 7. 2021 Tyto platby pak vyplývají i z výpisu z účtu žalobkyně. Z uvedeného přehledu plateb žalované pak vyplývá, že žalovaná ve dnech 21. 7. 2021, 21. 8. 2021, 20. 9. 2021, 20. 10. 2021, 20. 11. 2021 částky ve výši 822 Kč, 1 911 Kč, 1 790 Kč, 1 730 Kč a 1 725 Kč (celkem 7 987 Kč). Tvrzení žalobkyně o tom, že„ …v současnosti zbývá na úhradu jistiny úvěru 5 000 Kč, dále na úhradu kapitalizovaného úroku z úvěru 9 909 Kč a na úhradu smluvní pokuty za prodlení s vrácením úvěru 4 300 Kč“ u této listiny nevyplývá a neplyne ani z žádné jiné listiny. Žádné jiné finanční toky soud z uvedené a ani žádné jiné listiny předložené žalobkyni nezjistil. Žalobkyně se omezila na tvrzení, že žalovaná jí dluží na jistině částku 5 000 Kč, ale toto tvrzení žalobkyně nijak neupřesnila a s ohledem na její omluvu z jednání se tak zbavila i možnosti být o tomto nedostatku ze strany soudu poučena a vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a k jejich prokázání. Jediné, co soud zjistil, jsou pouze shora uvedená čerpání žalované v součtu ve výši 8 600 Kč a její platby ve výši celkem 7 978 Kč. Je tedy zřejmé, že žalobkyně neprokázala poskytnutí vyššího úvěru než 8 600 Kč a současně je zřejmé, že žalovaná na tento úvěr zaplatila částku 7 978 Kč. Rozdíl poskytnutých částek a zaplacených částek žalovanou pak činí 622 Kč. Žalobkyně pak dle názoru soudu neprokázala, že žalovaná z poskytnutého revolvingového úvěru žalobkyni dluží více než 622 Kč. Jde o nárok na vrácení jistiny úvěru podle § 2395 a násl. obč. zák. 5. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od původního věřitele – [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 6. 2022, což vzal