16 C 50/2020-86 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 2. 2020 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala- zaplacení 18 484 Kč s úrokem v kapitalizované výši 7 294,34 Kč a ve výši 21 % ročně z částky 10 265,80 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 10 265,80 Kč a z částky 10 265,80 Kč, která se stala splatnou dne 18. 1. 2012, od 18. 6. 2016 do zaplacení ze smlouvy o půjčce ze dne 7. 12. 2011, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, (nárok č. 1) a- zaplacení 4 202 Kč s úrokem v kapitalizované výši 1 841,36 Kč a ve výši 21 % ročně z částky 2 435,66 Kč od 18. 6. 2016 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 750,40 Kč a z částky 2 435,66 Kč, která se stala splatnou dne 28. 6. 2012, od 18. 6. 2016 do zaplacení ze smlouvy o půjčce ze dne 10. 8. 2011, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč (nárok č. 2).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.K nároku č. 13. Ze smlouvy o půjčce ze dne 7. 12. 2011 vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, poskytla žalované finanční hotovost ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem 20 196 Kč, v 60 splátkách ve výši 337 Kč týdně (poslední ve výši 313 Kč). Z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že 60. splátka připadla na den 30. 1. 2013, a že od uhrazení splátky, která se stala splatnou dne 10. 1. 2012, žalovaná již neuhradila ničeho.K nároku č. 24. Ze smlouvy o půjčce ze dne 10. 8. 2011 vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, poskytla žalované finanční hotovost ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem 8 626 Kč, ve 45 splátkách ve výši 192 Kč týdně (poslední ve výši 178 Kč). Z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že 45. splátka připadla na den 20. 6. 2012, a že od uhrazení splátky, která se stala splatnou dne 28. 2. 2012, žalovaná již neuhradila ničeho.K oběma nárokům5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 včetně seznamů postoupených pohledávek na č. l. 22 a 43 spisu a z oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 19 spisu vzal soud za prokázané, že společnost P a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně sporných pohledávek za žalovanou.6. Z přihlášky pohledávky na č. l. 79 spisu, ze zprávy o přezkumu na č. l. 76 spisu a z oznámení o popření pohledávky včetně doručenky datové zprávy na č. l. 77 spisu vzal soud za prokázané, že žalobkyně přihlásila sporné pohledávky do insolvenčního řízení žalované vedeného Krajským soudem v , adresa, – pobočkou v , adresa, pod sp. zn. KSPA , spisová značka, , že insolvenční správkyně popřela sporné pohledávky co do jejich pravosti, neboť se již zcela promlčely, a písemně o tom vyrozuměla žalobkyni dopisem ze dne 1. 7. 2020.7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.8. Podle § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.9. Podle § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, pro věc rozhodném, (dále jen „obč. zák.“) právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.10. Podle § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.11. Podle § 192 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět.12. Podle § 193 insolvenčního zákona o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.13. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že společnost , Anonymizováno, poskytla žalované peněžní prostředky na základě smluv o spotřebitelském úvěru; žalovaná se zavázala splácet úvěry ve splátkách, takže pohledávky společnosti , Anonymizováno, dospívaly (stávaly se splatnými) postupně. Poslední splátka na úvěr ze smlouvy ze dne 10. 8. 2011 připadla na den 20. 6. 2012, a poslední splátka na úvěr ze smlouvy ze dne 7. 12. 2011 připadla na den 30. 1. 2013, takže počátek běhu promlčecí lhůty (podle současného názvosloví „lhůty“) připadl nejpozději na den 31. 1. 2013, a konec doby na den 31. 1. 2016; pohledávky jsou tedy (v době zahájení řízení byly) promlčené.14. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla sporné pohledávky postoupením; vůči žalované se stalo postoupení účinným nejpozději doručením žaloby.15. Vzhledem k tomu, že v insolvenčním řízení žalované byla vznesena námitka promlčení sporných pohledávek, postupoval soud podle § 100 odst. 1 věty III obč. zák., když pohledávky nepřiznal –žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě I. výroku.16. Výhrada žalobkyně, že k námitce promlčení vznesené v insolvenčním řízení nelze přihlížet, je nedůvodná, neboť její vznesení vyvolalo důsledky v rovině hmotného práva (hmotněprávní důsledky). Uplynutím promlčecí doby (lhůty) vniká dlužníkovi právo vznést námitku promlčení, a jejím vznesením zaniká nárok, který je vlastností práva, spočívající v jeho vymahatelnosti; takové právo se potom stává právem naturálním, nevybaveným nárokem, a nelze jej přiznat (srov. § 100 odst. 1 větu III obč. zák.). Závěr, že důsledky vznesení námitky promlčení se omezují jen na soudní řízení, ve kterém byla vznesena, je tedy neopodstatněný.17. Zániku nároků potom nebrání ani skutečnost, že námitka promlčení nebyla vznesena žalovanou, ale insolvenční správkyní, neboť jde o námitku, která insolvenční správkyni náleží (srov. § 192 odst. 1 a § 193 insolvenčního zákona); pro závěr, že insolvenčním správcem vznesená námitka promlčení nemá za následek zánik nároku, není žádné opodstatnění (ostatně kdyby taková námitka neměla mít za následek zánik nároku, tak by ani nemohla být uplatněna důvodně).18. Jen pro úplnost soud doplňuje, že úsudek o promlčení sporných pohledávek si učinil samostatně, nebyv vázán usnesením ze dne 18. 6. 2020, č. j. KSPA , spisová značka, -P17-2, kterým Krajský soud v , adresa, – pobočka v , adresa, odmítl přihlášku sporných pohledávek.19. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná a žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě II. výroku.