17 C 101/2024-59 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 2. 2024 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala zaplacení 20 000 Kč s úrokem v kapitalizované výši 3 340 Kč a se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 430,14 Kč a z částky 20 000 Kč od 10. 10. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 289 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 480 Kč ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 27. 3. 2023, ve znění smlouvy ze dne 1. 4. 2023, na jejímž základě společnost Z poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podáním doručeným soudu dne 26. 6. 2024 žalobkyně vzala žalobu zpět co do úroku v kapitalizované výši 3 340 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 480 Kč.4. Proto soud postupoval podle § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když řízení v tomto rozsahu zastavil, jak je uvedeno v bodě I. výroku.5. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 27. 3. 2023 vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit 9 392 Kč, do 16 dnů od poskytnutí úvěru. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 1. 4. 2023 vzal soud za prokázané, že strany si sjednaly navýšení úvěru na částku 20 000 Kč a že žalovaný se zavázal vrátit 23 240 Kč, při zachování původní doby splatnosti úvěru.6. Z výpisů z běžného účtu na č. l. 16 a 17 spisu a ze součinnosti , právnická osoba, . na č. l. 47 spisu vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, převedla částku 8 000 Kč na účet žalovaného platbou ze dne ze dne 28. 3. 2023 a částku 12 000 Kč platbou ze dne 1. 4. 2023. Z tvrzení žalobkyně na č. l. 57 spisu vzal soud za prokázané, že žalovaný nevrátil společnosti Z ničeho.7. Ze společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 16. 10. 2023 vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely smlouvou o postoupení pohledávek včetně sporné pohledávky za žalovaným.8. Z dopisu ze dne 12. 10. 2023 vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 31. 1. 2024 vzal soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu. Z tvrzení žalobkyně na č. l. 57 spisu vzal soud za prokázané, že žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho.9. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť v řízení nebylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného.15. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením; vůči žalovanému se stalo postoupení účinným nejpozději doručením žaloby.16. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč, v době přiměřené jeho možnostem, jak je uvedeno v bodě II. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě III. výroku.17. Žalobkyně nárokovala celkem 31 467,23 Kč (neboť jdoucí zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil 2 928,09 Kč), a byla úspěšná co do zaplacení 20 000 Kč, má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu 27,2 %, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 939 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 1 452 Kč [odměna podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a paušální částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby s připočtením 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno v bodě IV. výroku.18. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.