17 C 236/2024-40 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 7. 2024 se žalobkyně jako právní nástupkyně , Anonymizováno, ´, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala zaplacení 14 290 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 290 Kč od 17. 4. 2023 do zaplacení ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 3. 2023, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 3. 2023 vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti , Anonymizováno, celkem 12 892,06 Kč do 30 dnů od odeslání finančních prostředků, případně 14 290 Kč při překročení doby splatnosti. Z potvrzení o provedení transakce na č. l. 15 spisu a z odpovědi na žádost o součinnost na č. l. 36 spisu vzal soud za prokázané, že společnost E převedla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného platbou ze dne 17. 3. 2023. Z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaný nesplatil společnosti E ničeho.4. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 5. 2024 vč. datové pásky na č. l. 18 spisu vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a , právnická osoba, . (dále jen „společnost , Anonymizováno, “) uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek včetně pohledávky za žalovaným.5. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 vč. datové pásky na č. l. 18 spisu vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek včetně pohledávky za žalovaným.6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 6. 6. 2024 vč. podacího lístku na č. l. 22 spisu vzal soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu.7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.12. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.13. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou soud posoudil jako neplatnou, neboť žalobkyně nedodala soudu podkladový materiál k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.16. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením; vůči žalovanému se stalo postoupení účinným nejpozději doručením žaloby.17. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby vrátil žalobkyni částku 10 000 Kč, která je jen poskytnutou jistinou spotřebitelského úvěru, v době přiměřené jeho možnostem, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.18. Žalobkyně nárokovala celkem 17 591,40 Kč (neboť jdoucí zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil 3 301,40 Kč), a byla úspěšná co do zaplacení 11 031,69 Kč (neboť jdoucí zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil 1 031,69 Kč – tj. 62,7 %), má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu 25,4 %, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 1 452 Kč [odměna podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby a paušální částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby s připočtením 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě určené podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř., k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno v bodě III. výroku.