17 C 26/2024-73 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 11. 2023 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, . (dále jen „společnosti Č“) domáhala zaplacení 55 649,40 Kč s úrokem ve výši 16,99 % ročně z částky 53 001,40 Kč od 7. 12. 2022 do 1. 9. 2023 v kapitalizované výši 1 369,20 Kč a od 2. 9. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 53 001,40 Kč od 7. 12. 2022 do 1. 9. 2023 v kapitalizované výši 1 325,01 Kč a od 2. 9. 2023 do zaplacení ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 12. 2022, na jejímž základě společnost Č poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 12. 2022 vzal soud za prokázané, že společnost Č a žalovaný uzavřely smlouvu o úvěru, ve které se společnost Č zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, a žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději do 20. 12. 2030, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 973 Kč; peníze z úvěru měly být žalovanému převedeny na ve smlouvě uvedený účet. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc prosinec 2022 (na č. l. 70 spisu) vzal soud za prokázané, že společnost Č převedla žalovanému částku 50 000 Kč platbou ze dne 7. 12. 2022. Z výpisu z elektronického systému žalobkyně na č. l. 46 spisu vzal soud za prokázané, že žalovaný vrátil žalobkyni celkem 2 642 Kč.5. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 7. 12. 2022 vzal soud za prokázané, že žalovaný uvedl příjem ze zaměstnání ve výši 15 046,92 Kč a žádné výdaje. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti klienta na č. l. 69 spisu vzal soud za prokázané, že žalovaný v době uzavření smlouvy splácel na revolvingový úvěr od společnosti Č orientační splátkou 300 Kč měsíčně (neboť revolvingové úvěry nemají pevně stanovenou splátku), na spotřební úvěr od společnosti Č splátkou 389 Kč měsíčně, na spotřební úvěr od společnosti Č splátkou 5 210 Kč měsíčně a na spotřební úvěr od společnost Č splátkou 464 Kč, takže po připočtení splátky 973 Kč měsíčně na sporný úvěr jeho nové splátkové zatížení činilo 7 336 Kč měsíčně. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za celý rok 2022 (na č. l. 70 spisu) vzal soud za prokázané, že za poslední 3 měsíce před uzavřením sporné smlouvy o úvěru (tj. za měsíce září 2022 až listopad 2022) měl žalovaný příjem ze zaměstnání odpovídající údaji uvedenému v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, že platil měsíční nájemné ve výši 10 100 Kč, a že hospodařil se zůstatkem ve výši 4 187,44 Kč za měsíc září 2022, ve výši 12 191,27 Kč za měsíc říjen 2022 a ve výši 2,07 Kč za měsíc listopad 2022.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2023 včetně přílohy č. 1 – seznamu pohledávek (na č. l. 36 spisu) vzal soud za prokázané, že společnost Č a I-Xon a. s. (dále jen „společnost I“) uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně sporné pohledávky za žalovaným.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 9. 2023 včetně přílohy č. 1 – seznamu pohledávek (na č. l. 30 p. v. spisu) vzal soud za prokázané, že společnost I a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně sporné pohledávky za žalovaným.8. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 20. 9. 2023 včetně doručenky na č. l. 43 spisu vzal soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku.9. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).11. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).12. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že společnost Č poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť z podkladových materiálů k posouzení úvěruschopnosti jsou patrné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když žalovaný hospodařil s prakticky nulovým přebytkem, jeho nové měsíční splátkové zatížení činilo 7 336 Kč, a platil nájemné ve výši 10 100 Kč, takže jenom tyto měsíční výdaje činili 17 436 Kč, tudíž je nešlo krýt příjmem ze zaměstnání ve výši 15 046,92 Kč.14. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť společnost I nabyla spornou pohledávku postoupením od společnosti Č, a žalobkyně následně nabyla spornou pohledávku postoupením od společnosti I; vůči žalovanému se stalo postoupení účinným nejpozději doručením žaloby.15. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby vrátil žalobkyni jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč, poníženou o částečné plnění ve výši 2 642 Kč, v době přiměřené jeho možnostem, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.16. Žalobkyně nárokovala celkem 71 237,47 Kč (neboť jdoucí 16,99% úrok ke dni vyhlášení rozsudku činil 6 847,97 Kč a jdoucí zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil 6 045,89 Kč), a byla úspěšná co do zaplacení 47 358 Kč, má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu 33 %, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 226 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 13 213,20 Kč [odměna podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 10 020 Kč za 3 úkony právní služby a paušální částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby s připočtením 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě určené podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno v bodě III. výroku.