17 C 304/2023-42 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 10. 2023 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, . (dále jen společnosti „C“) domáhala zaplacení 13 070,52 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 7. 2021, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč; žalobkyně uvedla, že žalovaný nevrátil na úvěr ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 7. 2021, z potvrzení o platbě (na č. l. 14 spisu) a z informace banky (na č. l. 36 spisu) vzal soud za prokázané, že společnost C a žalovaný uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě společnost S poskytla žalovanému jistinu ve výši 8 000 Kč, platbou ze dne 29. 7. 2021.5. Z tvrzení žalobkyně (které žalovaný nerozporoval) vzal soud za prokázané, že žalovaný nevrátil na úvěr ničeho.6. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2023 včetně datové pásky (na č. l. 16 spisu) vzal soud za prokázané, že společnost C postoupila pohledávku žalobkyni.7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).9. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, pro věc rozhodném, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť společnost C před uzavřením smlouvy neposoudila úvěruschopnost žalovaného.12. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla pohledávku postoupením; vůči žalovanému se stalo postoupení účinným nejpozději doručením žaloby.13. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby vrátil žalobkyni jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 8 000 Kč, v době přiměřené jeho možnostem, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.14. Žalobkyně nárokovala celkem 16 244,08 Kč (neboť jdoucí zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil 3 173,56 Kč), a byla úspěšná co do zaplacení 8 000 Kč; převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.