10 C 141/2025-34 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím. V žalobě uváděl, že byl vlastníkem bytu č. , hodnota, v domě číslo popisné 686, Anonymizováno, č. o. , Anonymizováno, , na , adresa, , který nájemní smlouvou ze dne 28. 8. 2002 pronajal žalované. Nájemní poměr byl ukončen ke dni 1. 11. 2004, podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, č. j. 22Co 20/2004-38, ze dne 20. 4. 2004 s tím, že je žalovaná povinna byt vyklidit a předat žalobci do 15 dnů ode dne, kdy bude žalované zajištěn náhradní byt. Užívání bytu skončilo dnem 30. 6. 2008 a byt byl předán zpět žalobci. Žalovaná od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008, tj. v období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu, užívala byt a měla povinnost za měsíce leden 2008 až červen 2008 platit nájemné a zálohy na služby dle evidenčního listu nájemného vždy k poslednímu dni v měsíci, za který se platí, ve výši 6 745,00 Kč. Žalovaná ani po výzvě ničeho neuhradila – k úhradě zbývá 40 470 Kč. Žalobce má právo na úhradu poplatku z prodlení.2. Při jednání žalobce vysvětloval, proč je žaloba o zaplacení podávána až po tak dlouhé době, a upřesnil, že žalovanou vyzývali k plnění již v roce 2015, následně v roce 2018. Pokud jde o požadovaný poplatek z prodlení s odkazem na ust. § 712a OZ, tak žalovaná se tehdy stěhovala do náhradního bytu, který jí byl poskytnut, smlouva byla uzavřena 22. 5. 2008 a stěhovala se do nového bytu na , adresa, . Žalovaná tedy, do svého vystěhování byla v režimu ust. § 712a občan. zákoníku číslo 40/1964 Sb.3. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila a svoji nepřítomnost neomluvila. Soud proto věc projednal bez přítomnosti žalované u jednání s odkazem na ustanovení § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.4. Z nájemní smlouvy ze dne 28. 8. 2002 vzal soud za prokázané, že žalobce jako vlastník bytu č. , hodnota, v domě číslo popisné , Anonymizováno, , č. o. , Anonymizováno, na , adresa, , nájemní smlouvou ze dne 28. 8. 2002 pronajal žalované.5. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, č. j. 22 Co 20/2004-38, ze dne 20. 4. 2004 vzal soud za prokázané, že rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 6. 11. 2003, č.j. 7 C 548/2003-21, dal soud žalobci přivolení k výpovědi z nájmu bytu žalované, určil, že nájemní poměr žalované k předmětnému bytu skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty počítané od prvého dne v měsíci následujícím po právní moci rozsudku a dále, že je žalovaná povinna předmětný byt vyklidit do 15 dnů ode dne, kdy jí bude zajištěn náhradní byt o jednom pokoji a kuchyni s příslušenstvím. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 20. 4. 2024, č. j. 22Co 20/2004-38, byl uvedený rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ve výroku o povinnosti vyklidit předmětný byt, a to tak, že žalovaná má povinnost předmětný byt vyklidit do 15 dnů od dne, kdy jí bude zajištěn náhradní byt (tedy bez omezením, která byla uvedena v rozsudku soudu prvého stupně). Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 1. 7. 2004.6. Z nájemní smlouvy ze dne 22. 5. 2008 a ze zápisu o předání a převzetí bytu vzal soud za prokázané, že žalobce s žalovanou uzavřel novou nájemní smlouvu, a to k bytu č. , hodnota, v domě č. p. , adresa, ulici ve , adresa, , který je žalované poskytován jako byt náhradní za stávající byt. K přestěhování, a tedy k ukončení užívání stávajícího bytu, došlo dne 30. 6. 2008.7. Z evidenčního listu nájemného od 1. 8. 2008 vzal soud prokázané, že nájemné bytu na , Anonymizováno, ulici , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve , adresa, činilo v době od 1. 8. 2008 do 30. 6. 2008 6745 Kč měsíčně.8. Žalobce tvrdil, že žalovaná v tomto období za užívání bytu neplatila a dluží tedy částku 40 470 Kč (tedy v každém jednotlivém měsíci od ledna do června 2008 6 745 Kč, splatných vždy ke konci měsíce. Žalovaná vůči tomuto tvrzení nijak nebrojila, netvrdila, že v tomto období za užívání bytu cokoliv platila, proto soud vycházel z tvrzení žalobce.9. Nárok žalobce na zaplacení nájemného vyplývá z ustanovení § 712a ve vztahu k ustanovení § 696 a násl. obč. zák. č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů a z citovaného ustanovení pak vyplývá i právo požadovat zaplacení poplatku z prodlení podle § 697 citovaného předpisu. Pokud jde o dlužné nájemné uložil soud žalované povinnost toto žalobci zaplatit s odkazem na citovaná ustanovení § 712a ve vztahu k ustanovení § 696 a násl. obč. zák. č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů.10. Pokud však jde o poplatek z prodlení, je nutno si uvědomit, že jde o značnou sankci, která v uvedené době činila 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc. Žalovaná je v prodlení s placením nájemného od 1. 2. 2008 za měsíc leden 2008 a u každého dalšího měsíce až do června 2008 včetně, od prvého dne měsíce následujícího. Žaloba byla podána až 19. 6. 2026, tedy v zásadě po 18 letech. Pokud bychom poplatek z prodlení zkapitalizovali k okamžiku rozhodování činí tento poplatek zhruba 700 000 Kč. Takové navýšení dluhu na nájemném je dle názoru soudu zcela nepřiměřené, navíc zapříčiněné žalobcem, který jistě mohl dluh vymáhat již v druhé polovině roku 2008. Přiznat tento poplatek z prodlení, jak to požaduje žalobce by dle názoru soudu bylo značně nespravedlivé. Navíc podle § 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů je dle názoru soudu ze strany žalobce výkonem práv, který je v rozporu s dobrými mravy, právě s ohledem na toto prodlení s uplatněním nároku. Na této skutečnosti nemůže nic změnit, ani to, že žalovaná byla k zaplacení vyzývána již výzvami ze dne 14. 1. 2015 a 11. 6. 2018, pokud po těchto výzvách nenásledovalo podání žaloby. Ostatně i tyto výzvy jsou realizovány s určitým zpožděním. Proto soud žalobci tento úrok z prodlení s odkazem na ustanovení § 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů nepřiznal.11. Žalobce měl ve věci v zásadě plný úspěch (neúspěch žalobce se týkal jen příslušenství pohledávky) a přísluší mu právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 619 Kč a ve třech paušálních náhradách po 100 Kč advokátem nezastoupeného účastníka podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.