10 C 218/2024-53 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je závětní dědičkou po zemřelém , jméno FO, , nar. , datum, , naposledy bytem , adresa, , zemřelém dne , datum, . Pozůstalostní řízení po zemřelém projednává soudní komisařka, , tituly před jménem, , jméno FO, , notářka ve , adresa, pod spisovou značkou , spisová značka, . Žalobkyně předložila dne , datum, soudní komisařce vlastnoručně sepsanou závěť zůstavitele sepsanou dne , datum, , podle které zůstavitel odkázal veškeré bytové zařízení a věci, které se nacházejí v prostorách dvora, garáže a půdách a dále peněžní hotovost, která ke dni jeho smrti bude žalobkyni. Tentýž den žalobkyně předložila i dodatek ze stejného dne, psaný vlastní rukou zůstavitele, kterým zůstavitel odkazuje žalobkyni i automobil , adresa, GLS, který se nachází v garáži. Žalobkyně je dcerou zůstavitele, všichni žalovaní jsou rovněž dětmi zůstavitele – sourozenci žalobkyně. Žádný z dědiců dědictví neodmítl. Žalobkyně prohlásila, že považuje závěť za pravou a platnou. Žalovaní 1. a 3. prohlásili, že závěť sepsal a podepsal zůstavitel vlastní rukou, mají však za to, že zůstavitel byl k sepisu závěti i jejího dodatku donucen žalobkyní. Dále se domnívají, že nebyla sepsána v roce 2013, ale později, až byl zůstavitel umístěn v ústavu v , adresa, . Prvý žalovaný dále uváděl, že mu tatínek při jedné z návštěv řekl, že jej žalobkyně donutila závěť sepsat. Druhá žalovaná uvedla, že závěť je sepsaná a podepsaní vlastnoručně zůstavitelem, ale nedává smysl, zůstavitel byl člověk inteligentní a závěť by takto nesepsal. Podle ní mu závěť někdo nadiktoval. Čtvrtý žalovaný uvedl, že si myslí, že písmo a podpis jsou zůstavitele, ale nebyl si zcela jist. Pověřená soudní komisařka usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým uložila žalobkyni, aby podala žalobu na určení, že je závětní dědičkou zůstavitele, což žalobkyně tímto činí. Poukazuje na to, že žalovaní v zásadě nezpochybňují to, že závěť a její dodatek jsou sepsány a podepsány zůstavitelem. Žalovaní 1. a 2. přímo či nepřímo namítají, že zůstavitel sepsal závěť z donucení. Žalobkyně však na otce nijak nenaléhala, aby závěť sepsal a už vůbec ne k tomu, co má závěť obsahovat. Žalobkyně závěť i dodatek nalezla v domácnosti zůstavitele, poté co byl stižen mozkovou mrtvicí, nejprve byl v nemocnici v , adresa, , následně na LDN a od února , Anonymizováno, v domově pro seniory v , adresa, . Tvrzení 1. žalovaného o tom, že mu měl zůstavitel sdělit, že jej žalobkyně přinutila závěť sepsat, musí žalobkyně odmítnout jako nepravdivé, poukazuje na to, že s 1. žalovaným měla spor, když ten požadoval po zůstaviteli automobil, ale zůstavitel jej nechal synovi žalobkyně. 4. žalovaný je adoptivní syn zůstavitele a s otcem se 30 let nestýkal. Otec sám se o sepsané závěti zmiňoval před žalobkyní a 2. žalovanou někdy v letech 2014 či 2015. Žalobkyně neví, kdy k sepisu závěti a jejímu podpisu došlo, má za to, že se tak stalo k datu, které je v závěti a dodatku uvedeno. Nemohlo to být po dubnu 2017, poté co otec utrpěl mozku mrtvici, neboť poté měl jiný podpis než ten, co je uveden v závěti. Pokud by byl k sepisu a podpisu závěti a dodatku nucen, nic mu nebránilo později sepsat závěť novou, a pokud tak neučinil, znamená to, že závěť vyjadřuje jeho skutečnou a pravou vůli.2. 1. žalovaný s žalobou nesouhlasil. Jako v pozůstalostním řízení potvrdil, že považuje závěť za sepsanou a podepsanou zůstavitelem, má ale za to, že byla sepsána pod tlakem žalobkyně. Zůstavitel byl inteligentní člověk a takto slátaně by závěť nesepsal. Poukázal na to, že si žalobkyně vyřídila opatrovnictví zůstavitele bez vědomí ostatních sourozenců a také na to, že žalobkyně zmařila darování osobního automobilu zůstavitelem 1. žalovanému i to, že žalobkyně měla v držení občanský průkaz zůstavitele. Závěť se podle něj navíc týká pouze hotovosti a věcí v domě, nikoliv finančních prostředků uložených na účtu zůstavitele nebo na účtu sociálních služeb , adresa, . Při jednání dne17. 10. 2025 doplnil, že mu otec řekl, že jej žalobkyně donutila sepsat a podepsat nějaký papír, ale neví o jaký papír se jednalo. 1. žalovaný neví, jakým způsobem ho nutila. To, co uvedl, se stalo v domově důchodců, asi 2 roky před tím, než zůstavitel zemřel.3. 2. žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne 26. 11. 2024 (datováno dnem 25. 11. 2024) s žalobou souhlasila a uznala, že žalobkyně je zástavní dědičkou po zůstaviteli podle závěti ze dne 20. 7. 2013.4. 3. žalovaná rovněž uvedla, že závět sepsaná zůstavitelem byla sepsána a podepsána vlastnoručně zůstavitelem, ale má za to, že byla sepsána pod tlakem žalobkyně. Tatínek byl inteligentní člověk a závěť nedává smysl. Domnívá se, že mu žalobkyně závěť nadiktovala. K této domněnce ji vede to, že žalobkyně vždy při důchodu žalovaného tento cíleně vybrala a uložila u sebe doma, aby byly peníze v hotovosti. Proto nevěří tomu, že by žalobkyně o závěti nevěděla, jak uvádí v žalobě. Dalším důvodem je i skutečnost, že si žalobkyně vyřídila opatrovnictví zůstavitele bez vědomí ostatních sourozenců, aniž čekala, zda se tatínkům stav zlepší. Dále namítla, že zůstavitel projevil vůli odkázat žalobkyni pouze hotovost, která bude v den úmrtí, veškeré bytové zařízení a automobil uvedený v dodatku. Ten automobil tatínek přislíbil 1. žalovanému, ale když se měl převést, žalobkyně jako opatrovnice zůstavitele toto převedení znemožnila tím, že se ho nezúčastnila a nepředložila občanský průkaz. Automobil byl posléze převeden na syna žalobkyně. Dále uvedla, že podle ní nejsou předmětem závěti finanční prostředky zůstavitele na jeho účtu a na účtu organizace sociálních služeb , adresa, . Při jednání uvedla, že jí není známo jakým způsobem měla žalobkyně zůstavitele přinutit k sepisu a podpisu závěti.5. 4. žalovaný uváděl, že si není zcela jist pravostí závěti, s jejím obsahem však souhlasí. Závěť se podle něj netýká peněžních prostředků na účtu zůstavitele a účtu v domově pro seniory v , adresa, . Žalobkyně podle něj věděla o závěti od roku 2013 neboť od té doby přerušila styky se sourozenci a o všem rozhodovala sama až do otcovy smrti.6. Z usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vzal soud za prokázané, že tímto usnesením bylo žalobkyni uloženo aby podala žalobu na určení, že je závětní dědičkou zůstavitele ze shora uvedené závěti a jejího dodatku.7. Z protokolu o zjištění stavu a obsahu závěti ze dne , datum, soud zjistil, že v rámci pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, předložila žalobkyně notářce , tituly před jménem, , jméno FO, jistinu – závěť s datem , datum, s tím, že listina byla sepsána a podepsána vlastnoručně zůstavitelem. Byla předložena v otevřené nezalepené obálce a byl zde i odepsaná dodatek k závěti. V listině nebylo mazáno ani prováděny opravy.8. Ze závěti samotné vzal soud za prokázané, že je psána někým vlastnoručně a rovněž je podepsána, jménem, které je čitelné a připsáno rodné číslo. Text závěti je: „, adresa, . 7. , Anonymizováno, . , jméno FO, nar. , datum, , bytem , adresa, odkazuje v případě úmrtí, veškeré bytové zařízení v plném rozsahu a věci, které se nacházejí v prostorách dvora, garáže a půdách. Dále peněžní hotovost, která v den smrti bude. Odkazuji své dceři , Jméno žalobkyně, nar. , Datum narození žalobkyně, , bytem , adresa, .“ Text dále obsahuje přání zůstavitele, aby byl umístěn na rozptylovou loučku v Brně. Dále následuje vlastnoručně psaný a podepsaný dodatek s textem: „dodatek k Závěti ze dne 20. 7. 2013 Jedná se o auto , adresa, , Anonymizováno, r. v. , Anonymizováno, , které se sice v garáži nachází, ale není uvedeno“. Dodatek obsahuje podpis „, jméno FO, “ a „r. č. , RČ, “.9. Soudní komisařka odkázala žalobkyni na podání žaloby s odkazem na ustanovení §§ 1672 a 1673 odst. 1 obč. zák. a žalobkyně se tedy domáhá určení, že je dědičkou ze závěti a jejího dodatku. Ve smyslu § 565 obč. zák. bylo na žalobkyni, aby prokázala pravost a správnost závěti a jejího dodatku.10. 2. žalovaná nárok žalobkyně zcela uznala a podle § 153a odst. 1 o. s. ř. tak soud, pokud jde o část řízení, kde se žalobkyně domáhá uvedeného určení proti právě 2. žalované rozhodl rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 a 2 o.s.ř. a určil, že žalobkyně je dědičkou ze závěti a jejího dodatku.11. Pokud jde o zbylé žalované (č. , hodnota, , 3. a 4), ti v zásadě nezpochybňovali pravost závěti a jejího dodatku, a to žalovaní 1. a 3. konzistentně již od pozůstalostního řízení tak pokud jde o jejich vyjádření ve věci včetně toho, které přednesli při jednání. 4. žalovaný pravost závěti a dodatku sice nezpochybňoval, ale uváděl, že si není pravostí jistý. Toto stanovisko zastával v pozůstalostním řízení v rámci svého písemného vyjádření v této věci. Při jednání pak již námitku, že si není jistý neuplatňoval. Soud tedy pravost listin, tedy, že byly skutečně sepsány a podepsány zůstavitelem. Všichni tito zbylí žalovaní však namítali, že žalobkyně zůstavitele k sepisu závěti s tímto obsahem, a tedy i k popisu nutila. Žádný z nich však nedokázal specifikovat jakým způsobem tak žalobkyně činila