11 C 312/2025-56 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 81 020,10 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o účtu č. , hodnota, uzavřené dne 3. 10. 1997 mezi žalovaným a , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně dne 4. 1. 2021. Na základě těchto smluv si strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru až do výše úvěrového limitu 75 000 Kč. Žalovaný byl dle smlouvy o úvěru povinen platit právnímu předchůdci žalobkyně úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 12 % ročně a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu dle sazebníku. Žalovaný porušil smluvní ujednání tím, že překročil úvěrový limit, čímž mu vznikl nepovolený debet na bankovním účtu. Přes opakované výzvy ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovaný nepovolený debet nevyrovnal, právní předchůdce žalobkyně proto převedl dne 1. 1. 2025 pohledávku na zaplacení celého kontokorentu na evidenční účet pohledávek a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek 81 020,10 Kč, úrok z úvěru 835,31 Kč a úrok z prodlení 3 279,92 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena ke dni 1. 6. 2025 na současnou žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 6. 2025. Ke dni postoupení dlužná jistina úvěru činila 81 020,10 Kč, úrok z úvěru do 1. 6. 2025 činil 4 611,81 Kč a úrok z prodlení do 1. 6. 2025 činil 7 357,90 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Kromě dlužné částky 81 020,10 Kč představující jistinu úvěru se žalobkyně dále domáhá kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 357,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 611,81 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 81 020,10 Kč od 2. 6. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky 81 020,10 Kč od 2. 6. 2025 do zaplacení. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2025 žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně.2. Při jednání dne 16. 12. 2025 zástupce žalobkyně na podané žalobě setrval.Žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s ř.).3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o sporožirovém účtu, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 3. 10. 1997, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal vést žalovanému účet č. , č. účtu, .5. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 4. 1. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal umožnit žalovanému čerpat na jeho účtu č. , č. účtu, kontokorentní úvěr, tedy fakticky poskytnout možnost přečerpání zůstatku na tomto účtu až do výše limitu, který činil 75 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté prostředky splatí nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začne úvěr využívat, a současně uhradí úrok ve výši 18,90 % ročně.6. Z transakční historie k předmětnému úvěru bylo zjištěno, že k datu 1. 6. 2025 dlužil žalovaný na jistině úvěru 81 020,10 Kč, na smluvním úroku 4 611,81 Kč a na úroku z prodlení 7 357,90 Kč. Od 1. 1. 2025 byl úvěr úročen úrokem ve výši 12 % ročně.7. Z dopisu z 3. 1. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému převedení pohledávky z jeho účtu č. , hodnota, na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzval jej k zaplacení dlužné částky ve výši 85 188,83 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2025 a z Přílohy č. 1 - seznamu pohledávek k této smlouvě ze dne 30. 5. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy.9. Z dopisu ze dne 17. 6. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky na současnou žalobkyni.10. Z předžalobní výzvy z 24. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce písemně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z předmětného úvěru ve výši 95 852,53 Kč ve lhůtě do 8. 8. 2025 s upozorněním na možnost následného soudního vymáhání dluhu. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla předžalobní výzva odeslána žalovanému téhož dne.11. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů nezjistil soud žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro rozhodnutí ve věci.12. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 4. 1. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě umožnil žalovanému formou tzv. kontokorentu povoleně přečerpat zůstatek na jeho běžném účtu č. , č. účtu, . Limit kontokorentu byl sjednán na částku 75 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal prostředky poskytnuté formou přečerpání jeho účtu žalobkyni vrátit nejpozději ve lhůtě jednoho roku spolu s dohodnutým úrokem ve výši 18,90 % ročně. Ke dni 1. 6. 2025 dlužil žalovaný na jistině úvěru 81 020,10 Kč, na smluvním úroku 4 611,81 Kč a na úroku z prodlení 7 357,90 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na současnou žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.13. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.16. V nyní projednávané věci soud předně konstatuje, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována k podání žaloby, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2025 na ni byla předmětná pohledávka za žalovaným řádně postoupena. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému kontokorentní úvěr do výše úvěrového limitu 75 000 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr přečerpal, čímž porušil svoji povinnost. Právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému převedení jeho dluhu ze shora uvedené smlouvy o úvěru na evidenční účet pohledávek a vyzval jej k úhradě dlužné částky, následně byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván současnou žalobkyní. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval a dlužnou částku neuhradil. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný dluží na předmětném úvěru žalovanou částku. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil a následně pak prokázal, že dlužnou částku zcela nebo z části zaplatil. Žalovaný však zůstal v průběhu řízení zcela pasivní. Co se týče uplatněného nároku na příslušenství, tak soud v tomto případě dodává, že mezi smluvními stranami byl původně sjednán úrok ve výši 18,9 % ročně, nicméně žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení úroku pouze ve výši 12 % ročně, což je plně v souladu s § 122 odst. 4 ZSÚ. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost pohledávky nastala dne 1. 1. 2025.17. Soud tudíž považuje nárok žalobkyně uplatněný žalobou za důvodný, a proto žalobě vyhověl.18. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, proto soud rozhodl o náhradě účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady ve výši 23 377,20 Kč představují odměnu advokáta za 4 úkony právní služby a zaplacený soudní poplatek. Sazba za jeden úkon právní služby byla určena podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v aktuálním znění (dále jen advokátní tarif). Soud pak žalobkyni přiznal náklady řízení za 4 úkony právní služby spočívající v převzetí věci (§ 11 odst. 1 písm. a/ advokátního tarifu), zaslání předžalobní výzvy (§ 11 odst. 1 písm. h/ advokátního tarifu), podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu) a v účasti u soudního jednání dne 16. 12. 2025 (§ 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu) á 4 380 Kč. K takto přiznaným úkonům přísluší v souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů á 450 Kč. Celkově tedy byla žalobkyni přiznána odměna za právní zastoupení ve výši 19 320 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH ve výši 4 057,20 Kč. Dále žalobkyni přísluší i náklady spojené se zaplacením soudního poplatku ve výši 3 242 Kč.