3 C 170/2025-34 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, (nyní , Anonymizováno, , právnická osoba, .) byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 Kč, a to dne 27. 11. 2023 převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplatil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 a 22. 5. 2025. Dlužnou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť smlouvu o úvěru není schopna doložit. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky výzvou právního zástupce odeslanou dne 20. 6. 2025, ve které ho vyzvala k zaplacení žalované částky do deseti dnů od odeslání výzvy. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu, proto žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 1. 7. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplynulo, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně , právnická osoba, o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. Text smlouvy není podepsán.6. Z potvrzení o provedené platbě vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, odeslala dne 27. 11. 2023 peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Tyto skutečnosti vyplynuly i ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 3. 10. 2025, která současně potvrdila, že majitelem předmětného účtu je žalovaný.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 včetně přílohy č. 1 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, (nyní , Anonymizováno, , právnická osoba, .) postoupila žalovanou pohledávku za žalovaným společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 včetně přílohy č. 1 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku za žalovaným žalobkyni.9. Z oznámení ze dne 20. 6. 2025 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, (nyní , Anonymizováno, , právnická osoba, .) informovala žalovaného o postoupení pohledávky žalobkyni.10. Z výzvy ze dne 20. 6. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení žalované částky z poskytnutého úvěru do tří dnů s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána žalovanému dne 20. 6. 2025.11. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, (nyní , Anonymizováno, , právnická osoba, .) poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to dne 27. 11. 2023 převodem na jeho bankovní účet. Žalobkyně tvrdila, že důvodem k poskytnutí peněžních prostředků byla uzavřená smlouva o úvěru, kterou však není schopna doložit. Je tedy třeba uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému předmětné peněžní prostředky bez právního důvodu. Žalovaný tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni, které byla pohledávka za žalovaným postoupena, nevrátil. Nereagoval ani na výzvu právního zástupce žalobkyně odeslanou dne 20. 6. 2025, ve které byl vyzýván k zaplacení do 3 dnů. Od 1. 7. 2025 tedy žalovaný již byl v prodlení s vrácením dlužné částky.12. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V daném případě vyplacením peněžní částky ve výši 20 000 Kč na účet žalovaného došlo k jeho obohacení bez právního důvodu, a proto je povinen dlužnou částku 20 000 Kč žalobkyni vrátit.13. Žalovaný existenci ani výši dlužné částky nikterak nesporoval. Bylo přitom na něm, aby prokázal, že žalobkyni, případně její právní předchůdkyni, poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím splatil, což však neudělal. Soud proto shledal nárok žalobkyně oprávněným a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.14. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.15. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila.16. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 7 050 Kč (3 úkony právní služby po 1 900 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč spolu s 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 10 000 Kč do 30 000 Kč částkou 400 Kč a z odst. 6 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.17. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 400 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí částku 2 300 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).18. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.