7 C 115/2025-55 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 16 980 Kč z titulu nezaplaceného příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“). Svůj nárok žalobkyně odvozuje od § 4 citovaného zákona. Žalovaný, jakožto provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, vedeného v registru silničních vozidel, neměl ode dne 6. 7. 2022 do dne 16. 12. 2022 a ode dne 17. 12. 2022 do dne 14. 3. 2023 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši vypočtené podle § 4 odst. 3 citovaného zákona. Žalobkyně stanovila dle zákona výši příspěvku za nepojištěné vozidlo na částku 10 660 Kč a 5 720 Kč, který požaduje po žalovaném zaplatit. Dále požaduje poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši dvakrát 300 Kč. Dlužná částka činí celkem 16 980 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužných příspěvků. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k zaplacení příspěvku, avšak žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již při podání žaloby. Žalovanému bylo zasláno usnesení s výzvou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a s poučením, že v případě nevyjádření se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k doručené žalobě a uvedené výzvě ve věci nevyjádřil.3. Z výzvy k úhradě ze dne 22.11.2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za vozidlo registrační značky , SPZ, , jehož byl v uvedeném období žalovaný vlastníkem nebo provozovatelem a neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k osobnímu automobilu s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, s denní sazbou příspěvku 65 Kč, základem příspěvku za celé nepojištěné období ve výši 16 380 Kč, se splatností 60 dnů od doručení výzvy. Původní vlastník vozidla na základě výzvy žalobkyně dne 12. 8. 2024 sdělil žalobkyni, že v předmětných obdobích nebyl vlastníkem vozidla, současně předložil kupní smlouvu ze dne 29. 6. 2022 na základě které se stal vlastníkem vozidla žalovaný.4. Z upomínek ze dne 28. 3. 2025 a z předžalobní upomínky ze dne 12. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužných částek s poučením, že v případě jejich neuhrazení budou tyto vymáhány soudní cestou.5. Po právní stránce se jedná o spor podle zákona č. 168/1999 Sb. Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 1 odst. 2 téhož zákona může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Podle § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Příspěvek je splatný do 30 dnů od doručení výzvy , Anonymizováno, k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb.).6. Podle § 2 odst. 1 písm. 4 vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku za osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ činí 65 Kč.7. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný byl v rozhodných obdobích vlastníkem či provozovatelem předmětného motorového vozidla (viz postup podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění novel, a to postupem dle § 15 odst. 1 – 3 citovaného zákona). Tuto skutečnost žalovaný nikterak nesporoval, stejně jako fakt, že v rozhodných obdobích neměl v rozporu se shora uvedenými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb. uzavřeno k předmětným vozidlům pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z jejich provozu. Žalobkyně přitom upozornila žalovaného, že má možnost prokázat případnou neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvků, již v první výzvě k jejich úhradě. Žalovaný však s žalobkyní nekomunikoval, rovněž v řízení před soudem zůstal nečinný. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů. Na jejich základě dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalobou požadované základy příspěvku odpovídají zákonné sazbě příspěvku pro daný typ vozidla vynásobené počtem dní bez pojištění uváděným v žalobě. Po právu je dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. rovněž nárok žalobkyně na zaplacení požadovaných nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každé z dlužných období.8. Z uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 980 Kč, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek. Nárok na zaplacení úroků z prodlení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, výše úroků z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, jež vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 815 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21 % DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.