8 C 237/2025-36 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 16. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 041,80 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 14. 2. 2024 smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalovanému poskytla úvěr v souvislosti s jeho podnikatelskou činností ve výši 7 000 Kč, který byl vyčerpán téhož dne a měl být splacen do 15. 3. 2024. Byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 450 Kč, poplatek za volitelnou službu spočívající v expresním projednání žádosti ve výši 199 Kč a poplatek za službu SMS servis ve výši 35 Kč. Žalovaný dosud neuhradil ničeho. Uplatňovaná pohledávka se tak skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč, poplatků a z kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení za prvních 90 dnů prodlení ve výši 4 357,80 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k plnění.2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. Vzhledem k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu je totiž možno učinit závěr, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), žalovaný pak ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto souhlas žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 14. 2. 2024 soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému coby podnikající fyzické osobě podnikatelský úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatky do 30 dnů od jejich poskytnutí. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 35 % z jistiny. Pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky po dobu prvních 90 dnů Současně byl sjednán poplatek za expresní projednání žádosti ve výši 199 Kč a poplatek za službu SMS servis ve výši 35 Kč.5. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 1. 8. 2025 soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. 789957150217/0100 a že na tento účet byla dne 14. 2. 2024 připsána částka ve výši 7 000 Kč od žalobkyně.6. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 4. 2025 a z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy a dne 2. 5. 2025 tuto výzvu zaslal žalovanému.7. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.8. Na podkladě těchto důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně na základě smlouvy o podnikatelském úvěru poskytla dne 14. 2. 2024 žalovanému částku 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky do 30 dnů od jejího poskytnutí. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 35 % z jistiny. Pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky po dobu prvních 90 dnů Současně byl sjednán poplatek za expresní projednání žádosti ve výši 199 Kč a poplatek za službu SMS servis ve výši 35 Kč. Poskytnutou částku žalovaný ve sjednané době nevrátil. Zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní výzvu dne 2. 5. 2025.9. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle § 580 odst. 1 je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně svou povinnost plynoucí z tohoto závazku prokazatelně splnila, když bezhotovostně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovanému tak nepochybně vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnou částku. Vzhledem k tomu, že úrok nebyl ve smlouvě sjednán (ač jde o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru), posoudil soud jako úrok sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru. Je totiž zjevné, že právě tento poplatek fakticky plnil funkci úroku, bez ohledu na to, že byl jinak nazván.15. Pokud jde o výši požadovaného úroku z úvěru (označeného jako poplatek za poskytnutí úvěru), žalobkyně požaduje za období 30 dnů částku ve výši 35 % z jistiny, tedy ve výši 2 450 Kč. Soud však dospěl k závěru, že takto sjednaná výše úroku z úvěru (která za rok činí cca 426 %) je ve zjevném rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z.). Ani u podnikatelského úvěru totiž nelze akceptovat úrok ve výši stovek procentních bodů ročně. Z důvodu rozporu s dobrými mravy je tak ujednání o úroku z úvěru (označeném jako poplatek za poskytnutí úvěru) absolutně neplatné. V takovém případě je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok obvyklý, který podle soudu, s přihlédnutím k výši úrokových sazeb uváděných v databázi České národní banky ARAD, činí u obdobných podnikatelských úvěrů 30 % ročně. Při takové sazbě náleží žalobkyni za dobu poskytnutí úvěru (30 dnů) úrok z úvěru ve výši 172,13 Kč. Jako platně sjednaný naopak soud vyhodnotil poplatek za volitelnou službu spočívající v expresním projednání žádosti ve výši 199 Kč a poplatek za službu SMS servis ve výši 35 Kč.16. Pokud jde o úrok z prodlení, rovněž i v jeho případě je sjednaná výše tohoto úroku, která činí cca 182 % ročně a více než desetinásobně přesahuje zákonnou výši úroku z prodlení, ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Ujednání o výši úroku z prodlení proto soud vyhodnotil jako absolutně neplatné. Žalobkyni proto náleží úrok z prodlení toliko v zákonné výši, tedy ve výši 14,75 % ročně, a to po celou dobu prodlení (od 16. 3. 2024 do zaplacení). Vzhledem k tomu, že žalobkyně kapitalizovala jí požadovaný úrok z prodlení za prvních 90 dnů od splatnosti a tuto částku učinila součástí žalované pohledávky, je možno uvést, že za toto období prvních 90 od splatnosti činí kapitalizovaná výše zákonného úroku z prodlení částku 268,62 Kč. S ohledem na tuto skutečnost není možné žalobkyni nyní přiznat zákonný úrok z prodlení jako příslušenství žalované pohledávky za celé požadované období (od 16. 3. 2024 do zaplacení), ale až za období po uplynutí prvních 90 od splatnosti (od 14. 6. 2024 do zaplacení).17. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 7 674,75 Kč (7 000 Kč + 172,13 Kč + 199 Kč + 35 Kč + 268,62 Kč), jakož i zákonný úrok z prodlení z této částky od 14. 6. 2024 do zaplacení. Právo na jeho zaplacení vyplývá z § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení.18. Ve zbývající části, tedy co do částky 6 367,05 Kč a co do požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 9 684 Kč od 16. 3. 2024 do 13. 6. 2024, byla žaloba zamítnuta. Žaloba byla dále zamítnuta v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dalších 2 009,25 Kč (rozdílu mezi částkou 9 684 Kč a 7 674,75 Kč) od 14. 6. 2024 do zaplacení.19. Pokud jde o náklady řízení, předmětem řízení byl nárok na zaplacení 14 041,80 Kč s příslušenstvím, které by ke dni rozhodnutí soudu činilo 2 098,38 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 674,75 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z této částky od 14. 6. 2024 do zaplacení (který ke dni rozhodnutí soudu činil 1 384,64 Kč), naopak co do částky 6 367,05 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 9 684 Kč od 16. 3. 2024 do 13. 6. 2024 (v kapitalizované výši 351,24 Kč) a co do zákonného úroku z prodlení z dalších 2 009,25 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení (který by ke dni rozhodnutí soudu činil 362,50 Kč), byla žaloba zamítnuta. Jelikož žalobkyně měla ve věci úspěch jen nepatrný (cca 12 %), soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.