8 C 252/2025-112 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 23. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 730 484,58 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 25. 8. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 877 397 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 11 728 Kč. Byl sjednán úrok ve výši 9,99 % ročně a poplatky ve výši podle ceníku žalobkyně. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s hrazením více než dvou splátek, žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 28. 9. 2024. Žalobkyně požaduje zaplacení zbývající jistiny ve výši 730 484,58 Kč a příslušenství v podobě smluvního úroku zkapitalizovaného za období od 29. 9. 2024 do 12. 5. 2025 výši 46 215,50 Kč, úroku ve výši 9,99 % ročně z částky 730 484,58 Kč za období od 13. 5. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení zkapitalizovaného za období od 29. 9. 2024 do 12. 5. 2025 výši 58 462,34 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 730 484,58 Kč za období od 13. 5. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k plnění předžalobní výzvou.2. Podáním ze dne 17. 9. 2025 žalobkyně k výzvě soudu sdělila, jakým konkrétním způsobem před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.3. Podáním ze dne 27. 10. 2025 žalobkyně sdělila, že žalovaný po podání žaloby zaplatil částku v celkové výši 205,14 Kč a navrhla, aby bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno.4. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.5. Ze smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena dne 25. 8. 2021, soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému konsolidační úvěr ve výši 877 397 Kč a žalovaný se zavával tento úvěr vrátit spolu s příslušenstvím v 119 měsíčních splátkách po 11 728 Kč. Částka ve výši 757 578 Kč měla být použita na splacení předchozího úvěru žalovaného u žalobkyně a zbývající část měla být vyplacena na účet žalovaného. Byl sjednán úrok ve výši 9,99 % ročně.6. Z ceníku žalobkyně účinného od 17. 4. 2021 soud zjistil, k hrazení jakých poplatků se žalovaný zavázal.7. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 24. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaný před poskytnutím úvěru žalobkyni sdělil, že je zaměstnán na dobu neurčitou a že jeho čistý měsíční příjem činí 36 100,25 Kč.8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, , vedeného u , právnická osoba, ., soud zjistil, že žalobkyně disponovala informacemi o hospodaření žalovaného za měsíce květen až srpen 2021, přičemž průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za toto období činil cca 38 010 Kč.9. Z nedatovaného dokumentu označeného jako Posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného a že měla před poskytnutím úvěru k dispozici informaci o závazcích žalovaného, které mimo , právnická osoba, ., činily na splátkách celkem 3 908 Kč měsíčně.10. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, jakým způsobem žalovaný předmětný úvěr čerpal a splácel.11. Z dopisu ze dne 28. 9. 2024 soud zjistil, že žalobkyně z důvodu neplacení splátek prohlásila úvěr za splatný ke dni 28. 9. 2024.12. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 5. 2025 a z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a uvedeného dne tento dopis odeslala žalovanému.13. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.14. Na podkladě těchto důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 25. 8. 2021 poskytla žalovanému úvěr ve výši 877 397 Kč, z čehož částka 757 578 Kč byla použita na splacení předchozího úvěru žalovaného u žalobkyně a zbývající část byla vyplacena na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splatit spolu s úrokem ve výši 9,99 % ročně v 119 měsíčních splátkách po 11 728 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 28. 9. 2024 a vyzvala žalovaného k předčasnému splacení úvěru. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván i předžalobní výzvou odeslanou dne 15. 5. 2025.15. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. o. z., která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“).16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel spotřebitelského úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.19. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 877 397 Kč, a to na základě platně sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně dostála svým povinnostem, když před poskytnutím úvěru řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet pravidelné měsíční splátky spotřebitelského úvěru, přičemž v tomto směru, s ohledem na doložené příjmy a výdaje žalovaného, nevznikly pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet měsíční splátky ve výši 11 728 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a netvrdil, a tedy ani neprokázal, že na úvěr plnil více, než kolik uvedla žalobkyně, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, že žalovaný dosud nesplatil jistinu úvěru ve výši 730 279,44 Kč. Za takové situace má žalobkyně právo na vrácení dosud nesplacené jistiny v uvedené výši, jakož i příslušenství.22. Pokud jde o výši příslušenství, soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 46 215,50 Kč od 29. 9. 2024 do 12. 5. 2025, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 58 462,34 Kč od 29. 9. 2024 do 12. 5. 2025, úroku ve výši 9,99 % ročně z částky 730 484,58 Kč od 13. 5. 2025 do 11. 7. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 730 484,58 Kč od 13. 5. 2025 do 11. 7. 2025, úroku ve výši 9,99 % ročně z částky 730 367,99 Kč od 12. 7. 2025 do 11. 8. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 730 367,99 Kč od 12. 7. 2025 do 11. 8. 2025, úroku ve výši 9,99 % ročně z částky 730 279,44 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 730 279,44 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení.23. V části, ve které žalobkyně vzala žalobu zpět, tedy co do částky 205,14 Kč, soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení zastavil.24. Pokud jde o náklady řízení, plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 29 220 Kč, odměny advokáta, která podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí celkem 45 040 Kč za čtyři úkony právní služby po 11 260 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba, účast na jednání) a paušální náhrady hotových výdajů za tyto čtyři úkony v celkové výši 1 800 Kč. Pokud žalobkyně dále požadovala přiznání náhrady za úkon spočívající v písemném podání ze dne 17. 9. 2025, soud jí v tomto rozsahu nevyhověl, neboť informace týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného měly být obsaženy již v žalobě a pokud žalobkyně tyto údaje sdělila až k výzvě soudu, nejde o účelně poskytnutý úkon právní služby. Dále jsou náklady zastoupení tvořeny n