10 C 236/2025-33 — Okresní soud ve Svitavách

1. Původní věřitel , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , uzavřel s žalovanou dne 15. 11. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované úvěr v původní výši 16 000 Kč. Žalovaná využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové výši 22 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 17. 3. 2025. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil převodem z účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě i formou předžalobní upomínky, která byla žalované právní zástupkyní žalobkyně odeslána dne 15. 8. 2025. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , Adresa advokátky, , IČ , Anonymizováno, , jako postupníkem a novým věřitelem. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 27 530 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 22 000 Kč a smluvního úroku 4 804 Kč a smluvní pokuty 726 Kč, nejpozději splatných dne 17. 3. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru.2. Žalovaná nejprve (v písemném vyjádření) tvrdila, že tento dluh zaplatila. Následně při jednání uváděla, že předpokládala, že dlužnou částku minimálně částečně zaplatila ve splátkách. Nyní, když jí předseda senátu připomíná parametry smlouvy o úvěru, si uvědomuje, že to byla jednorázová splátka celého dluhu do 30 dnů, a pravdou je, že na tento dluh nic nezaplatila. Tehdy žila sama se synem, který studoval. Za nájem a náklady bydlení platila asi 16 000 Kč. Dále platila synovi výdaje související se studiem, jako je ubytování, stravné v jídelně a cesty. Také platila zvlášť elektřinu, což bylo asi 1 630 Kč a telefon s internetem. Byla zaměstnaná, měla příjem okolo 39 000 Kč až 40 000 Kč čistého. Měla však ještě úvěry u , právnická osoba, v částkách 2 000 Kč, 1 000 Kč a 1 100 Kč měsíčně. Jediné, co po ní , Anonymizováno, chtělo, byly výpisy z účtu za poslední tři měsíce. To jim poslala elektronicky v PDF. Úvěr si brala, protože potřebovala okamžitou pomoc. Má zájem alespoň jistinu úvěru zaplatit. Aktuální situace jí umožňuje zaplatit dluh ve splátkách, které by si představovala ve výši asi 3 000 Kč měsíčně.3. Žalobkyně, respektive její právní zástupkyně se z jednání omluvila, soud proto projednal věc a rozhodl o ní podle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. bez účasti žalující strany u jednání.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, a jejího dodatku č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , uzavřela s žalovanou dne 15. 11. 2024, respektive 24. 11. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr v původní výši 16 000 Kč a následně ještě 6 000 Kč (celkem tedy 22 000 Kč). Úvěr byl poskytnut na dobu do 15. 12. 2024. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 279,83 % ročně, RPSN 1141,20 % za dobu trvání úvěru.5. Z výpisu z běžného účtu původního věřitele vzal soud za prokázané, že původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 15. 11. 2024 a 24. 11. 2024 převodem z účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , v částkách 16 000 a 6 000 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího dodatku č. , hodnota, a jejích příloh vzal soud za prokázané, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , Adresa advokátky, , IČ , Anonymizováno, , jako postupníkem a novým věřitelem.7. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na dluh nic nezaplatila, což žalovaná potvrdila.8. Žalobkyně tvrdila pouze zcela obecně, že prověřila úvěruschopnost žalované. Toto tvrzení nebylo nijak doloženo, ani blíže konkretizováno v rámci skutkových tvrzení, pokud jde o konkrétní příjmy či výdaje žalované (hovořilo se zde pouze o výstupech z dlužnických registrů) a je nutno na ně pohlížet s pochybnostmi. Žalovaná pouze potvrdila, že předkládala původnímu věřiteli výpisy z účtu za tři měsíce, žalobkyně však nesdělila, jaký výstup z těchto výpisů původní věřitel učinil. Dle názoru soudu byl důvod pochybovat o schopnosti žalované úvěr splácet.9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).11. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně jako věřitel neprověřila úvěruschopnost žalované, takže tu byly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.12. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, když bylo namístě uvažovat pouze o uložení povinnosti žalované zaplatit toliko nezaplacenou jistinu. Žalobkyně žalované poskytla částku ve výši 22 000 Kč a žalovaná na dluh nezaplatila ničeho, žalobkyni tedy náleží pouze nezaplacená jistina 22 000 Kč, a soud proto žalované uložil povinnost tuto částku zaplatit. Žádné jiné plnění citované ustanovení žalobkyni nepřiznává, a proto soud žalobu co do zbytku zamítl. Soud současně vyšel z možností žalované a umožnil jí dluh zaplatit ve splátkách.13. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, a to z 70 % a neúspěch ze 30 %, a proto jí soud s odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení podle poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci, tedy ze 40 % (70 – 30 = 40). Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného a doměřovaného soudního poplatku ve výši 1 377 Kč a v nákladech právního zastoupení ve výši 1 500 Kč, sestávajících z odměny advokáta za tři úkony právní pomoci po 400 Kč dle § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a ze třech paušálů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 100 Kč. Náklady řízení žalobkyně tak činily 2 877 Kč a 40 % z této částky je 1 150,80 Kč.