3 C 259/2025-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 12. 2025 domáhala po žalované zaplacení 33 600 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . byla dne 5. 3. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl poskytnut bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná byla povinna úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením poskytnutého úvěru, proto právní předchůdkyně úvěr zesplatnila ke dni 5. 7. 2024. Na základě smlouvy ze dne 2. 6. 2025 byla pohledávka za žalovanou postoupena společnosti , právnická osoba, ., která ji smlouvou ze dne 10. 6. 2025 postoupila žalobkyni. Žalobkyně dále požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, úroku ve výši 8 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 600 Kč, počítané ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 6. 7. 2024 do 20. 7. 2025, a dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a úroku ode dne následujícího po splatnosti dluhu do zaplacení.2. Soud žalobkyni vyzval usnesením ze dne 5. 1. 2026, č. j. 3 C 259/2025-26, aby do 15 dnů od doručení sdělila, jakým konkrétním způsobem a na základě jakých konkrétních skutečností před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalované, a předložila k těmto tvrzením důkazy (například výpisy z účtu žalované, pracovní smlouvu, výplatní pásky, výpisy z registru dlužníků). Žalobkyně byla také poučena ve smyslu § 118a o.s.ř. o tom, že nebudou-li žalobní tvrzení řádně doplněna a soudu nebudou předloženy důkazy k prokázání popsaných rozhodných skutečností, vystavuje se riziku přinejmenším částečného neúspěchu ve věci.3. Dne 19. 2. 2026 žalobkyně doplnila, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalované zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaná dala uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit a že řádně zvážila své možnosti. V případě, že měla pochybnosti o svých možnostech zápůjčku splatit, byla povinna kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili její schopnost zápůjčku splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalované původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr.4. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:7. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, vyplynulo, že žalovaná požádala o úvěr. Ke svým poměrům uvedla, že žije v pronajatém bytě s dalšími třemi osobami. Má základní vzdělání, je invalidní důchodkyně s měsíčním příjmem ve výši 16 844 Kč a měsíčními výdaji v výši 4 860 Kč. Totožnost žalované byla doložena fotografií jejího rodného listu a občanského průkazu.8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 3. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 30 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % ročně. Žalovaná byla povinna poskytnutý úvěr spolu s úroky splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Pro případ prodlení bylo sjednáno, že věřitel může po žalované požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Tytéž informace pak vyplynuly i z listiny nazvané jako formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Součástí smlouvy byl souhlas se zpracováním osobních údajů.9. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované sjednaný úvěr dne 5. 3. 2024 ve výši 20 000 Kč na bankovní účet žalované č. , č. účtu, .10. Z oznámení ze dne 5. 7. 2024 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o zesplatnění úvěru ke dni 5. 7. 2024 a vyzvala ji k okamžité úhradě žalované částky.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 a ze dne 10. 6. 2025 bylo prokázáno, že , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku společnosti , právnická osoba, ., která ji následně postoupila žalobkyni.12. Z oznámení ze dne 20. 7. 2025 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . informovala žalovanou o postoupení žalované pohledávky žalobkyni.13. Z výzvy ze dne 20. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzývala žalovanou k zaplacení žalované pohledávky do tří dnů s upozorněním, že v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.14. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne 5. 3. 2024 úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně se žalovaná zavázala splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Pro případ prodlení se splácením se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Na základě smluv ze dne 2. 6. 2025 a 10. 6. 2025 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh nic nezaplatila, ani na základě předžalobní výzvy ze dne 20. 7. 2025.15. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 konstatoval, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr