6 C 181/2025-37 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 12. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 845 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, , byla online uzavřena dne 4. 7. 2024 smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku nejpozději do 2. 9. 2024. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 13 000 Kč, dále poplatku ve výši 5 460,34 Kč a úroku ve výši 384,66 Kč, celkem žalobkyně požaduje částku 18 845 Kč. Od 3. 9. 2024 žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 18 460,34 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 došlo k postoupení pohledávky ze společnosti , Anonymizováno, na žalobkyni.2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru pod číslem , Anonymizováno, uzavřené dne 4. 7. 2024 mezi společností , Anonymizováno, a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 13 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 36 % ročně, s roční procentní sazbou nákladů 9 060,28%. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr vrátit jednorázovou splátku ve výši 18 845 Kč, a to do 30 dnů. Dodatkem ze dne 2. 8. 2024 byla prodloužena splatnost do 2. 9. 2024. V této splátce činila jistina 13 000 Kč, úrok částku 384,66 Kč a poplatek částku 5 460,34 Kč.4. Z potvrzení o platbě ČSOB a. s. ze dne 31. 10. 2025 soud zjistil, že dne 4. 7. 2024 byla na účet číslo , č. účtu, zaslána z účtu společnosti , Anonymizováno, . částka 13 000 Kč.5. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 13. 2. 2026 soud zjistil, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla v období července 2024 poukázána od právní předchůdkyně žalobkyně částka 13 000 Kč. Dle sdělení žalobkyně nebyla na úvěr žalovaným zaplacena žádná částka.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 ve spojení s oznámením právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávek ze dne 11. 10. 2025 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.7. Z výzvy ze dne 11. 10. 2025 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána žalovanému společně s oznámením o postoupení pohledávky.8. Žalobkyně byla soudem vyzvána, aby doložila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to výzvou ze dne 30. 12. 2025. Žalobkyně se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného blíže nevyjádřila. V listině připojené k žalobě a označené jako úvěruschopnost klienta uvedla, že vycházela z příjmů ve výši 45 000 Kč měsíčně, výdajů 13 000 Kč měsíčně (z toho 10 000 Kč náklady na bydlení a 3 000 Kč ostatní výdaje). Žádné výplatní pásky či výpisy z účtu žalovaného však nepředložila.9. Daný spor je nutno posuzovat podle ustanovení smlouvy o úvěru. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).11. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).12. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, a že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost poskytnout spotřebitelský úvěr, neboť dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně soudu nepředložila žádné listinné důkazy (např. výpisy z účtu, výplatní pásky apod.), ze kterých by se podávaly konkrétní měsíční příjmy a výdaje žalovaného. Je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z údajů předložených žalovaným.13. Na základě těchto úvah soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, takže smlouva o úvěru je neplatná podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, a žalovaný je povinen vrátit (pouze) poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu úvěru ve výši 13 000 Kč. Lhůtu splatnosti stanovil soud s ohledem na nečinnost žalovaného podle § 160 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku. Soud tedy uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 13 000 Kč, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku. Žalobkyně nemá nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť až tímto rozhodnutím je založena povinnost žalovaného k placení dlužné částky a on se dostane do prodlení, pokud ve stanovené lhůtě dlužnou částku nesplatí.14. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 200 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).15. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 13 000 Kč a neúspěch v částce 5 845 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 38% svých účelně vynaložených nákladů řízení.16. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 400 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 815 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 38%, tedy částky 1 070 Kč. Náklady řízení ve výši 1 070 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její právní zástupkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).