24 C 360/2020-30 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu požadoval žalobce zaplacení částky 10 673 Kč. Uváděl, že uzavřel dne [datum] písemnou smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] do odběrného místa na adrese [ulice a číslo] s [jméno] [příjmení] narozeným [datum]. Na základě této smlouvy do zmíněného odběrného místa dodával v období od 20. 2. do [datum] elektrickou energii v hodnotě 10 673,93 Kč. Faktura však nebyla uhrazená ani po upomínkách ze strany žalobce. Proto byla podána žaloba, která byla zdejším soudem projednána pod spisovou značkou 2 C 80/2020. Bylo však zjištěno, že osobu jménem [příjmení] [příjmení] nelze běžnými identifikačními údaji dohledat, řízení proto bylo zastaveno. Žalobce následně zjistil, že vlastníkem nemovitosti, do níž byla elektrická energie dodávána, je [jméno] [příjmení]. Z jeho sdělení žalobce zjistil, že v uvedeném období užíval byt, jehož se dodávka týká, [celé jméno žalovaného] [datum narození]. Žalobce tudíž dovodil, že elektrickou energii ve skutečnosti spotřeboval právě [celé jméno žalovaného], čímž mu způsobil škodu, jejíž úhrady se dožadoval právě žalobou. 2. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 9 C 66/2020 bylo zjištěno, že žalobce [jméno] [příjmení] se domáhal na žalovaném [celé jméno žalovaného] zaplacení částky 33 750 Kč z titulu neuhrazeného nájemného. V žalobě uváděl, že mezi ním a žalovaným byla uzavřená dne [datum] smlouva o nájmu bytu v domě č.p. [ulice a číslo], [obec] na dobu určitou do [datum]. Vzhledem k tomu, že nájemce dlužil nájemné po dobu delší než tři měsíce (ke dni výpovědi po dobu 8 měsíců), dal mu žalobce výpověď z nájmu bytu, proti níž se žalovaný žalobou o určení neplatnosti výpovědi nebránil. K předání bytu došlo tak, že žalovaný pouze vhodil klíč do domovní schránky. Žalobce proto požadoval zaplacení dlužného nájemného za měsíce únor až říjen 2019. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl rozsudkem ze dne 29. 5. 2020 č.j. 9 C 66/2020-18, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 4. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 2 C 80/2020 vyplynulo, že k návrhu žalobce proti [příjmení] [příjmení] [datum narození] byl vydán platební rozkaz, jímž soud žalobě zcela vyhověl. Platební rozkaz však byl jako nedoručitelný zrušen a řízení však bylo zastaveno; soud po provedeném šetření po zrušení platebního rozkazu zjistil, že osoba s uvedenými identifikačními údaji neprochází evidencí. 5. Ze smlouvy o dodávkách elektřiny ze sítě nízkého napětí č. smlouvy [číslo] soud zjistil, že mezi žalobcem na straně jedné a [příjmení] [příjmení] na straně druhé byla dne [datum] uzavřená smlouva o dodávkách elektrické energie do odběrného místa [ulice a číslo] [obec]. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v odběrném místě, jehož se dodávka energie týká, se zdržoval v uvedeném období žalovaný [celé jméno žalovaného]. To plyne jednoznačně ze spisu sp. zn. 9 C 66/2020. Je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy na jméno neexistující osoby, ačkoli výhody z toho plynoucí čerpal právě žalovaný. 7. Po takto provedeném důkazním řízení tedy soud považuje skutkový stav za dostatečně prokázaný. Je zřejmé, že na základě smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a fiktivní osobou odebíral elektrickou energii žalovaný, tuto neuhradil. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále o.z.) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí mu, co tím způsobil. Škoda se podle § 2951 odst. 1 o.z. nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo. V posuzované věci žalovaný nepochybně porušil povinnost stanovenou zákonem a dopustil se podvodu. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze nahradit škodu jinak, než v penězích, a žalobce o to navíc žádá, byla povinnost k náhradě škody určená ve finanční podobě. Soud se tedy zabýval otázkou výše škody. Hodnota elektrické energie, kterou žalovaný odebral, je prokázána a právě úhrady této energie se žalobce domáhal. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem a dále odměnou za právní zastoupení z hodnoty 10 680 Kč, jednalo se o tři úkony právní služby po 1 540 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč, konečně 21% DPH.