9 C 5/2022-16 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhá vyslovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku na jistině s úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] částky [částka]. Půjčenou částku převzal žalovaný osobně v hotovosti v den uzavření smlouvy, tj. dne [datum]. Dne [datum] byla mezi účastníky také uzavřena smlouva o půjčce, tentokrát [číslo] částky [částka], kterou žalovaný převzal v hotovosti v tento den. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly žalobkyni postoupeny žalované pohledávky, které ke dni postoupení činily částku [částka] a částku [částka]. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. Od postupitele získala žalobkyně pouze informaci o tom, že celkem byla na úhradu prvně uvedené pohledávky uhrazena částka [částka] a na druhou částka [částka]. Žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny spolu s kapitalizovaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas, žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k věci nevyjádřil, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve spojení se smluvními podmínkami, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný v uvedené dny uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému v hotovosti částku [částka] a [částka]. Půjčky včetně poplatků ve výši [částka] a [částka], tj. celkem částku ve výši [částka] a ve výši [částka] měl žalovaný uhradit vždy v 53 týdenních splátkách po [částka], resp. [částka]. Žalovaný nehradil splátky včas a řádně, když na předmětné půjčky uhradil pouze částku [částka] a částku [částka]. Neuhrazená část závazků byla zesplatněna dne [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky ve výši [částka] ([částka] jistina a [částka] souhrnný poplatek) a pohledávky ve výši [částka] ([částka] jistina a [částka] souhrnný poplatek) z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Předžalobní výzvou byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužných částek s tím, že pro případ nezaplacení bude dluh vymáhán soudní cestou. 4. Protože pohledávka původního věřitele byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., dospěl soud k závěru, že původní věřitel platně postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. 5. Na základě shora uvedených skutkových tvrzení soud věc posoudil v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), kdy smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 658 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Soud pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 6. Žalovaný se ve shora uvedených smlouvách o půjčce zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s půjčkou rovněž souhrnný poplatek ve výši [částka] a [částka]. V této části je však smlouva vždy absolutně neplatná ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. pro neurčitost a nesrozumitelnost. Občanský zákoník v § 658 odst. 1 umožňoval sjednat při půjčce úroky. Z uzavřené smlouvy však nevyplývá, zda souhrnný poplatek je paušalizovaným úrokem nebo jaké jiné složky tento poplatek obsahuje, z jakých položek se skládá (závěru, že těchto položek bude více, nasvědčuje označení poplatku jako souhrnného), za co jsou jednotlivé položky účtovány a v jaké výši. Dále je nutno poukázat na požadavky na obsah smluv, kterými se sjednává spotřebitelský úvěr, stanovené v § 4 odst. 2 písm. d) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru účinného v době uzavření smlouvy o půjčce, které použitá specifikace souhrnného poplatku ve smlouvě rovněž nesplňuje. Vzhledem k absolutní neplatnosti ujednání o souhrnném poplatku musel soud vyjít ze skutečnosti, že žalovaným poskytnuté plnění je třeba započítat v celém rozsahu na jistinu. Žalovaný uhradil celkem částku [částka] a částku [částka], kterou žalobkyně započítala částečně na jistinu a částečně na úhradu souhrnného poplatku. Vzhledem k tomu, že ten považuje soud za neplatně sjednaný, byly poskytnuté úhrady plněním na jistinu, z níž po započtení zbývá zaplatit částku [částka] a 9 720. K této jistině náleží i úhrada zákonného úroku z prodlení dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., a v této části bylo žalobě vyhověno. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku, tedy ohledně částky [částka] a [částka] s odpovídajícím zákonným úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Vyšel z faktu, že účastníci řízení byli poměrně stejně úspěšní.