9 C 61/2022-16 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti [právnická osoba] podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni shora uvedené částky s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 27. 6. 2013 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému částku 60 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 62 209 Kč ve 100 týdenních splátkách ve výši 1 223 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Dlužná částka tak činila na jistině 48 012 Kč a na poplatku 49 780 Kč. Ke dni 15. 5. 2017 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Do data postoupení uhradil žalovaný na svůj dluh celkem 71 417 Kč, po postoupení pohledávky dále neuhradil ničeho. Na předžalobní upomínku žalobkyně nijak nereagoval. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalovanému výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podaném návrhu, s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neměl žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o půjčce ze dne 27. 6. 2013, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému v hotovosti částku 60 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnutou částku vrátit a zaplatit výše uvedený souhrnný poplatek v pravidelných týdenních splátkách. Součástí souhrnného poplatku byl kapitalizovaný úrok ve výši 12 436 Kč (úroková sazba byla sjednána ve výši 19 % ročně), odměna za zpracování ve výši 14 073 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 35 700 Kč. Žalovaný uhradila celkem částku 71 417 Kč, která byla započtena částečně na jistinu, z níž dosud zbývá k úhradě 48 012 Kč, a na poplatek. Dosud tedy dluží žalobkyni výše uvedené částky, které žalobkyně uplatňuje v tomto řízení. [příjmení] to požaduje úhradu kapitalizovaného i pokračujícího smluvního úroku a úroků z prodlení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností k tomuto dni pohledávku za žalovaným na žalobkyni, když tato skutečnost mu byla oznámena dopisem. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 17. 5. 2019. 4. Na základě shora uvedených skutkových tvrzení soud věc posoudil v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), kdy smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 658 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Pohledávka pak byla postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. 5. V dané věci byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným platně sjednána smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému finanční prostředky, jejichž část žalovaný v souladu se smluvními ujednáními nevrátil. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnuté finanční prostředky žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyně, na niž byla pohledávka včetně všech práv a povinností platně postoupena, a proto mu tuto povinnost, pokud jde o úhradu zbytku dluhu, uložil soud tímto rozsudkem. Současně uložil žalovanému zaplatit žalobkyní požadované úroky z prodlení. 6. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 1 500 Kč (1 úkon právní služby 500 Kč - § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 921 Kč, to je celkem 4 099 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.