11 C 164/2022-43 — Okresní soud v Táboře

Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] domáhal vůči žalovaným zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím představující neuhrazené nájemné a služby spojené s užíváním bytu za měsíc červenec 2021 a dále za měsíce květen a červen 2022. Žalovaní předmětný byt užívali na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] s účinností od [datum]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31. 3. 2026 a nájemné spolu se službami spojenými s užíváním bytu ve výši 8 951 Kč měsíčně, od června 2021 pak ve výši 9 196 Kč měsíčně. Žalovaní neuhradili část nájemného za měsíc červenec 2021 a dále nájemné za měsíce květen a červen 2022, tj. celkem 21 541 Kč. Žalovaní na svůj dluh do současné doby neuhradili ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalobce ze dne 21. 7. 2022. Protože v dané věci bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žádný z účastníků se k výzvě nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. V dané věci má soud z předložených listin, a to konkrétně z nájemní smlouvy ze dne [datum], za prokázané, že žalobce pronajal žalovaným byt [číslo] o velikosti 3+1 na adrese [adresa žalované a žalovaného]. Z informací o předpisu ze dne [datum] má soud dále za prokázané, že nájemné spolu se službami spojenými s užíváním bytu se od června 2021 zvýšilo na částku 9 196 Kč měsíčně. Z rozpisu dlužných období ze dne 21. 7. 2022 má pak soud za prokázané, že žalovaní neuhradili část nájemného za měsíc červenec 2021 ve výši 3 149 Kč a dále nájemné za měsíce květen a červen 2022 po 9 196 Kč měsíčně. To, že žalovaní svůj dluh řádně a včas žalobci neuhradili, vyplývá také z předžalobní upomínky ze dne 21. 7. 2022. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. V dané věci byli žalovaní jako nájemci povinni platit žalobci jako pronajímateli za předmětný byt nájemné a služby spojené s užíváním bytu dle výše uvedené v uzavřené nájemní smlouvě. Žalovaní však tuto svoji povinnost porušili tím, že žalobci neuhradili nájemné a služby spojené s užíváním bytu za část měsíce červenec 2021 a za měsíce květen a červen 2022. Soud proto žalobě žalobce vyhověl a uložil žalovaným zaplatit celkem 21 541 Kč, neboť žalovaní tak dosud dobrovolně v rozporu s uzavřenou smlouvou neučinili. Důvodným je i nárok žalobce na úroky z prodlení, a to podle § 1970 o. z., neboť žalovaní jsou v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 678 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 078 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.