2 C 290/2023-17 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako vlastník a pronajímatel bytu o velikosti 3+1 v domě [adresa], jenž je součástí pozemku parc. č. [rok] v katastrálním území Tábor, obec Tábor, domáhala vůči žalovaným zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím představující dlužné úhrady za nájemné za období od července 2022 do ledna 2023 a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za období od října 2021 do ledna 2023. Žalovaní předmětný byt užívali na základě nájemní smlouvy ze dne 31. 5. 2021 a jejího dodatku ze dne 28. 6. 2022. Na základě bodu 2. 3. této smlouvy zároveň žalovaní složili žalobkyni jistotu ve výši 12 400 Kč. Žalovaní neplatili řádně nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu. V souvislosti s ukončením nájmu došlo dne 1. 2. 2023 k předání dotčeného bytu. Žalovaní však na svůj dluh do současné doby neuhradili ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 13. 4. 2023. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval žalované, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen již v návrhu, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili i on k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaní se k výzvě nijak nevyjádřili a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména z nájemní smlouvy ze dne 31. 5. 2021 ve spojení s dodatkem k této smlouvě ze dne 28. 6. 2023 za plně prokázané, že žalobkyně pronajala žalovaným byt o velikosti 3 + 1 v domě [adresa], jež je součástí pozemku parc. č. [rok] v katastrálním území Tábor, obec Tábor, na dobu určitou, a to do 31. 12. 2022. Nájemné bylo sjednáno ve výši 6 000 Kč měsíčně, zvýšené výše uvedeným dodatkem na částku 6 500 Kč měsíčně od června 2022. Zálohy na služby spojené s užíváním předmětu nájmu byly sjednány za vodné a stočné ve výši 600 Kč měsíčně, za odběr elektrické energie na základě písemné dohody se správcem sítě a částka za úklid v domě a osvětlení společných prostor v domě na základě ročního vyúčtování pronajímatele. Z předloženého rozpisu dlužných úhrad má pak soud za prokázané, že žalovaní nehradili řádně nájemné od července 2022 do ledna 2023 v celkové výši 22 200 Kč a dále neuhradili nedoplatek za služby spojené s užíváním prostoru za období od října 2021 do září 2022 ve výši 9 861 Kč a za období od října 2022 do ledna 2023 ve výši 3 713 Kč. Z předložených podkladů má pak soud za prokázané, že nájemní vztah skončil uplynutím nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou a následně dne 1. 2. 2023 došlo k předání bytu. To, že žalovaní svůj dluh řádně včas žalobkyni nesplnili vyplývá z výše uvedené upomínky ze dne 13. 4. 2023. Žalobkyně zároveň předžalobní upomínkou žalovaným sdělila, že si na dluh na nájemném a službách spojených s užíváním bytu v celkové výši 35 774 Kč započetla jistotu složenou dle bodu 2. 3. Smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 5. 2021 ve výši 12 400 Kč. Dlužná částka ke dni podání žaloby tudíž činí 23 374 Kč. 4. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která upravují nájem, a dále dle ust. § 2246 a násl. o. z. upravujících nájemné a jiné platby. Dle ust. § 1895 odst. 1 o. z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno. Dle odst. 2 daného ustanovení má-li být plnění ze smlouvy trvající nebo pravidelně se opakující, lze smlouvu postoupit s účinky k tomu, co ještě nebylo splněno. Vzhledem k tomu, že žalovaní porušili svoje povinnosti, když nehradili žalobkyni za užívání prostoru řádně nájemné a zálohy za služby za období od července 2022 do ledna 2023 a dále neuhradili nedoplatek za vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od října 2021 do ledna 2023, soud žalobě žalobkyně vyhověl a uložil žalovaným společně a nerozdílně celkovou částku ve výši 23 374 Kč žalobkyni zaplatit. Důvodným je i nárok žalobkyně na úrok z prodlení ve výši dle vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaní jsou v prodlení se splacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 502,80 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 936 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 2 060 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a návrh ve věci samé) a dále paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 uvedené vyhlášky po 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 7 080 Kč částkou 1 486,80 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.