2 C 342/2023-20 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně ([příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]) s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] (původní [číslo]), na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 461 610,00 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet včetně úroku ve výši 4,90 % ročně a poplatků. Žalovaný však smluvní podmínky porušoval, a proto právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný ke dni 15. 7. 2021 a pohledávku ve výši 321.780,87 Kč představující nesplacenou jistinu, nesplacený úrok do zesplatnění, úrok z prodlení a poplatky postoupil na žalobkyni. Žalovaný za období od zesplatnění do dne podání žaloby uhradil na předmětnou pohledávku žalobce celkem 36 024,51 Kč, a to dne 25. 10. 2021. Žalovaný byl žalobkyní k úhradě zbylé dlužné částky vyzván, avšak neuhradil ničeho. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně, jakož i z přehledu čerpání, za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru bylo závazkem právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 461 610,00 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 4. 90 % ročně a poplatky pravidelnými měsíčními splátkami. Tento úvěr žalovaný čerpal. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěrových splátek. Z tohoto výpisu také vyplývá dlužná částka ve výši 321 780,87 Kč, když z dopisu ze dne 15. 7. 2021 má soud za prokázané, že úvěr se stal splatným k tomuto dni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností ke dni 15. 12. 2022 pohledávku za žalovaným na žalobkyni, když tato skutečnost mu byla oznámena dopisem. Žalovaný za období od zesplatnění do dne podání žaloby uhradil na předmětnou pohledávku žalobce celkem 36 024,51 Kč, a to dne 25. 10. 2021. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil zbytek dlužné částky a dluží tak částku ve výši 271 265,36 Kč na nesplacené jistině, částku 4 266,21 Kč na kapitalizovaných úrocích za období od 16. 7. 2021 do 25. 10. 2021, částku 7 400,57 Kč na kapitalizovaných úrocích z prodlení za období od 16. 7. 2021 do 25. 10. 2021, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 11 786,12 Kč ke dni zesplatnění, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 2 704,88 Kč ke dni zesplatnění, úrok z úvěru ve výši 4,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši 271 265,36 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky ve výši 271 265,36 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení. 4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 461 610,00 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru však řádně neplnil. Proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva sjednaného ve smlouvě a vyzval jej k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutý úvěr žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyně, na níž byla pohledávka včetně všech práv a povinností platně postoupena, a proto mu tuto povinnost uložil soud tímto rozsudkem, a to včetně nároku na zaplacení sjednaných úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46 134,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 851 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 9 420 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 29 160 Kč částkou 6 123,60 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.