4 C 223/2022-32 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu číslo 1 o velikosti 3+1 nacházejícího se ve druhém podlaží domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec] domáhal vůči žalované vyklizení ve výroku uvedeného bytu s odůvodněním, že žalovaná byla jeho nájemcem na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobcem dne [datum] v účinnosti od [datum] na dobu neurčitou. Žalovaná však zvlášť závažným způsobem porušila povinnosti nájemce, neboť nezaplatila nájemné a náklady za služby za dobu delší jak tři měsíce. Dopisem ze dne 13. 10. 2020 vyzval žalobce žalovanou, aby ve lhůtě 15-ti dnů uhradila dlužné nájemné, avšak nestalo se tak a proto žalobce vypověděl žalované v souladu s ustanovením § 2291 odst. 1 a 2 občanského zákoníku nájem předmětného bytu bez výpovědní doby. Následně dopisem ze dne 2. 12. 2020 zaslal žalobce žalované výpověď z nájmu bytu číslo jedna o velikosti 3+1 ve druhém podlaží domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec] a vyzval ji, aby předmětný byt vyklidila nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Žalobce současně upozornil žalovanou, že má právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem do dvou měsíců ode dne, kdy ji výpověď došla. Žalované došla výpověď z nájmu dne 8. 12. 2020 a k tomuto datu nájem bytu zanikl. Žalovaná od té doby užívá předmětný byt bez právního důvodu. Jelikož však žalovaná do jednoho měsíce od skončení nájmu předmětný byt nevyklidila a vyklizený nepředala žalobci, byla jím vyzvána opětovně výzvou dne 8. 3. 2021, která jí došla dne 19. 3. 2021 o vyklizení bytu. Ani tentokrát žalovaná na výzvu nereagovala a předmětný byt dosud nevyklidila a pronajímateli nevrátila, proto se svého nároku domáhá soudní cestou. 2. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce je vlastník nemovitosti, a to pozemkové parcely [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] se způsobem využití bytový dům a to výpisem z LV [číslo] pro obec a kat. území [obec], vedeným u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště Tábor. V předmětném domě [adresa] se pak nachází i byt, který žalobce, jakožto vlastník pronajal žalované. Existenci nájemního vztahu má soud prokázánu nájemní smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne [datum]. Předmětem nájmu byl byt číslo 1 o velikosti 3+1 ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec]. Doba užívání byla sjednána s účinností od [datum] na neurčito. Upomínkou – výzvou k uhrazení pohledávky při podání žaloby na úhradu dlužné částky a výpovědí z nájmu bytu včetně přílohy číslo 1 mapující přehled dlužných období, má soud prokázáno, že žalobkyně upomínala žalovanou dopisem ze dne 13. 10. 2020 k řádnému plnění povinností nájemce, a to řádné placení nájemného a úhrad spojených s nájmem bytu. Ke dni zaslané upomínky činil dluh na nájmu a službách včetně příslušenství částku 41 370 Kč. Výpovědí nájmu bytu číslo 1 ze dne 2. 12. 2020 má soud prokázáno, že žalobce, jakožto pronajímatel vypověděl žalované jakožto nájemníkovi nájem předmětného bytu z důvodu porušení povinností nájemce zvlášť závažných způsobem, neboť nezaplatila nájemné a náklady za služby za dobu delší jak tři měsíce. S obsahem výpovědi má soud prokázáno, že žalovaná byla informována o tom, že nájem předmětného bytu skončí okamžikem doručení této výpovědi a že je povinna společně s ostatními členy její domácnosti vyklidit bez zbytečného odkladu od skončení nájmu předmětný byt, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Součástí výpovědi bylo i poučení žalované o tom, že tato má dle ustanovení § 2286 odst. 2 občanského zákoníku právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout do dvou měsíců ode dne doručení této výpovědi přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Tvrzením žalované učiněném při ústním jednání má soud prokázáno, že žalovaná žádné námitky proti výpovědi nevznesla. Výpověď byla žalované doručena 8. 12. 2020, což má soud prokázáno jednak fotokopií doručenky prokazující doručení žalované a jednak i vyjádřením žalované, které učinila při ústním jednání soudu. Dopisem ze dne 8. 3. 2021 nazvaným výzva k vyklizení bytu má soud prokázáno, že po uplynutí výpovědní lhůty vyzval žalobce žalovanou k dobrovolnému vyklizení předmětného bytu, přičemž doručení této výzvy má soud rovněž prokázáno fotokopií doručenky prokazující doručení této výzvy žalované dne 19. 3. 2021. Shodným tvrzením účastníků řízení má soud dále prokázáno, že ani ke dni soudního jednání nebyl předmětný byt žalovanou vyklizen a vyklizený předán žalobci. 3. Podle ust. § 1012 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Dále soud věc právně posoudil i dle ust. § 2201 o. z., dle kterého se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dle odst. 2 daného ustanovení nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. 4. V dané věci došlo k platnému skončení nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovanou ohledně předmětného bytu, když nájem bytu skočil doručením výpovědi nájmu bytu žalované, neboť žalovaná neuhradila nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu za více než tři měsíce. Žalovaná tak pozbyla právo k užívání bytu ve vlastnictví žalobce. Protože žalovaná byt žalobce užívá bez jakéhokoli právního důvodu a dosud jej dobrovolně ani přes výzvy žalobce nevyklidila, uložil soud žalované tuto povinnost tímto rozsudkem. Lhůta k vyklizení bytu plyne z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náhradu hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za každý ze dvou provedených úkonů (předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle ust. § 89a exekučního řádu.