10 C 35/2024-18 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 47 500 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč, které měla žalovaná vrátit v 80 týdenních splátkách. Žalovaná však nedostála svým smluvním povinnostem, když úvěr nesplácela řádně a včas. Původnímu věřiteli zaplatila pouze částku 19 260 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím, kdy tato povinnost žalované dle tvrzení žalobkyně vyplývá ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které měla žalovaná vrátit v 60 týdenních splátkách. Žalovaná ani tento úvěr nesplácela řádně a včas, když původnímu věřiteli zaplatila pouze částku 12 880 Kč. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zbývajících dlužných částek.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 34 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 31 960 Kč sestávající z úroku ve výši 5 780 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 6 800 Kč a dále odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 19 380 Kč, dále se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za pojištění ve výši 800 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v celkem , hodnota, týdenních splátkách po 835 Kč. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli částku 66 760 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 168,61 %. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 34 000 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávky na žalobkyni zaplatila původnímu věřiteli částku 19 260 Kč. Od , datum, byla v prodlení se zaplacením neuhrazených splátek a věřitel mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Od tohoto data byla jistina dluhu úročena úrokem ve výši 20,74 % ročně. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dále dne , datum, uzavřena smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 6 400 Kč sestávající z úroku ve výši 1 600 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet v celkem , hodnota, týdenních splátkách po 240 Kč. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli částku 14 400 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 206,15 %. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 8 000 Kč. Žalovaná na dluh do postoupení pohledávky na žalobkyni zaplatila původnímu věřiteli částku 12 880 Kč. Postoupení žalobou uplatněné pohledávky žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. Výzvou ze dne , datum, byla žalovaná žalobkyní upomínána o zaplacení dluhu a zároveň upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.5. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřených smluv o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly žalované poskytnuty původním věřitelem částky 34 000 Kč a 8 000 Kč, přičemž žalovaná měla věřiteli zaplatit částky 66 760 Kč a 14 400 Kč, tedy v obou případech téměř dvojnásobek plnění poskytnutého věřitelem. Takto razantní navýšení výše závazků žalované je způsobeno konstrukcí poplatků za poskytnutí úvěru, zahrnujících nejen zákonem předvídaný smluvní úrok, ale také neadekvátně vysoké poplatky za administrativní činnost věřitele. Neadekvátnost jejich výše soud dovozuje z obsahu smluv (jednoduchá formulářová smlouva, nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný a v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřiteli v souvislosti s uzavřením smlouvy se žalovanou a její administrací vznikly tak vysoké náklady, jak smlouvy uvádí. Obsah služeb, který by jí měl být za tuto částku poskytnut, je přitom formulován vágním, neurčitým a nepřezkoumatelným způsobem – k tomu viz např. položka administrativní činnost bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení. Z obsahu smluv nevyplývá důvod takto vysoké nákladnosti položek představujících vysoce automatizované a ze své povahy jednoduché činnosti. Z toho soud uzavírá, že skutečným účelem sjednání těchto poplatků v předmětných smlouvách nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale skryté navýšení smluvního úroku, který sám o sobě je vyčíslen tak, aby jeho výše výrazně nepřesahovala akceptovatelnou úroveň. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě takto navýšená odměna ve své reálné výši naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalované poskytl. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je u smluv vyjádřena RPSN ve výši 168,61 % a 206,15 % ročně je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.6. Uvedená problematická ujednání smluv přitom nejsou oddělitelná od jejich dalšího obsahu ve smyslu § 576 o. z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše všech problematických administrativních poplatků, je zahrnuta již ve výši jednotlivých splátek, které byla žalovaná povinna dle smluv platit. Obě smlouvy je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána. Takto uzavřené smlouvy o úvěru jsou ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy.7. Nárok žalobkyně bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o. z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o. z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně jako postupník tak má právo na vrácení částky, kterou žalované na základě uzavřených smluv o úvěru její právní předchůdce poskytl. Má tedy nárok na vrácení poskytnutých částek 34 000 Kč a 8 000 Kč. Po započtení úhrad žalované ve výši 19 260 Kč a 12 880 Kč je žalobkyně povinna vrátit žalobkyni částku 14 740 Kč na dluh ze smlouvy ze dne , datum, . Poskytnutou částku 8 000 Kč ze smlouvy ze dne , datum, žalovaná splatila v plném rozsahu před podáním žaloby. Žalobě tedy bylo vyhověno co do částky 14 740 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, jehož zaplacení žalobkyně požadovala. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nenáleží. Úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, té však žádné náklady nevznikly.