2 C 394/2023-12 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se jako pronajímatel bytu č. , hodnota, na adrese , Anonymizováno, ul. č. , hodnota, , , adresa, ., domáhal vůči žalované zaplacení částky uvedené v předmětu tohoto rozsudku představující neuhrazenou náhradu nájemného a zálohách na energie s odůvodněním, že žalovaná byla jeho nájemcem na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 8. 9. 2022. Nájemní smlouvu spolu účastníci řízení uzavřeli s účinností od 8. 9. 2022 na dobu určitou do 31. 12. 2022. Nájemní smlouva byla následně prodloužena dodatkem k Nájemní smlouvě, a to do 28. 2. 2023. Žalovaná však byt užívala i po skončení nájmu a byt opustila až dne 3. 4. 2023. Za dobu od 8. 9. 2022 do 28. 2. 2023 a za dobu užívání bytu bez právního titulu do 3. 4. 2023 činí dluh žalované na nájemném a zálohách za energie celkem částku 35 200 Kč. Žalovaná pak na dlužné částce neuhradila ničeho, a to ani na základě výzvy ze dne 28. 6. 2023.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud z nájemní smlouvy ze dne 8. 9. 2022 za prokázané, že žalovaná uzavřela s žalobcem platnou nájemní smlouvu ohledně bytu č. , hodnota, na adrese , Anonymizováno, ul. č. , hodnota, , , adresa, na dobu určitou do 31. 12. 2023, ve které bylo sjednáno nájemné ve výši 8 200 Kč měsíčně a zálohy na energie ve výši 4 600 Kč měsíčně. Z dodatku k Nájemní smlouvě ze dne 1. 1. 2023 uzavřený mezi žalobcem a žalovanou má pak soud za prokázané, že nájem předmětného bytu byl prodloužen až do 28. 2. 2023. Z výzvy k plnění ze dne 27. 6. 2023 má soud dále za prokázané, že žalovaná předmětný byt užívala i po skončení nájmu, a to do dne 3. 4. 2023, a že za jeho užívání uhradila z celkové částky 76 800 Kč, představující nájemné včetně záloh za energie za období od 8. 9. 2022 do 28. 2. 2023, a z částky 12 800 Kč, představující bezdůvodné obohacení ze užívání bytu po skončení Nájemní smlouvy za měsíc březen 2023, toliko 54 400 Kč. Žalovaná tak dluží žalobci částku 35 200 Kč na kterou však neuhradila ničeho.4. Podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. V dané věci vznikl žalované dluh na nájemném a zálohách na energie, které za období od 8. 9. 2022 do 28. 2. 2023 činily částku ve výši 76 800 Kč (6 x 12 800 Kč). Ke dni 28. 2. 2023 pak došlo k zániku nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovanou ohledně předmětného bytu, když nájem bytu skočil uplynutím doby, na kterou byl zřízen. Žalovaná tak pozbyla právo k užívání bytu, přesto však předmětný byt nadále užívala bez jakéhokoli právního důvodu, a to až do 3. 4. 2023. Žalobci tak vzniklo právo také na náhradu bezdůvodného obohacení v částce 12 800 Kč, jenž odpovídá jednomu měsíčnímu nájmu spolu s jednou měsíční zálohou na energie. Žalovaná žalobci uhradila toliko 54 400 Kč, proto ji soud uložil uhradit zbylou část ve výši 35 200 Kč tímto rozsudkem. Lhůta k zaplacení dané částky plyne z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 717,20 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 408 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s § 6, § 7 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 2 540 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a návrh ve věci samé), dále paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 uvedené vyhlášky po 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 520 Kč ve výši 1 789,20 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.