ECLI: ECLI:CZ:OSTA:2026:2.C.122.2026.1 Datum: 2026-06-30 Předmět: o zaplacení 15 800 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2275 z. č. 89/2012 Sb., § 1721 z. č. 89/2012 Sb., § 1724 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., § 1789 z. č. 89/2012 Sb. náklady řízenílhůtyadvokátní tarifnáhrada nákladůpodnájem
O co šlo: o zaplacení 15 800 Kč s příslušenstvím (§ 2275 z. č. 89/2012 Sb., § 1721 z. č. 89/2012 Sb., § 1724 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., § 1789 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované, jako jejímu podnájemci dle podnájemní smlouvy uzavřené dne 25. 1. 2023, byla uložena povinnost zaplatit částku 15 800 Kč z titulu náhrady ve výši ujednaného podnájemného včetně služeb, neboť žalovaná neplnila své povinnosti vyplývající z podnájemní smlouvy, zejména platit řádně a včas podnájemné ve výši 5 400 Kč měsíčně a zálohy a platby za služby ve výši 2 500 Kč. Žalovaná tak dluží žalobkyni nedoplatek za měsíce listopad a prosinec 2023 ve výši 15 800 Kč, který do dnešního dne neuhradila, ačkoliv ji žalobkyně upomínala výzvou před podáním žaloby ze dne 23. 1. 2026.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Po přezkoumání a zhodnocení listinných důkazů jak jednotlivé, tak i ve vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Z tvrzení žalobkyně, které nebylo žalovanou nijak rozporováno, má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne 25. 1. 2023 uzavřena podnájemní smlouva, jejímž předmětem byl podnájem bytu na adrese , adresa, , Jméno žalobkyně B, , s účinností od 1. 2. 2023 na dobu určitou, a to do 31. 1. 2024. Z předložené podnájemní smlouvy, konkrétně čl. IV. smlouvy, má soud za prokázané, že mezi stranami bylo sjednáno podnájemné bytu ve výši 5 400 Kč měsíčně. Z přílohy k podnájemní smlouvě má pak soud za prokázané, že si strany dále sjednaly zálohu na úhradu služeb spojených s užíváním předmětu podnájmu ve výši 2 500 Kč. Celkem tedy měla žalovaná hradit žalobkyni 7 900 Kč měsíčně. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 23. 1. 2026 pak vyplývá, že žalovaná neuhradila žalobkyni dlužné podnájemné a zálohy za měsíce listopad až prosinec 2023, přičemž na dlužnou částku neuhradila ničeho.4. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2275 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dle ust. § 1721 o. z., podle kterého ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle ust. § 1789 o.z., ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku.5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně sjednána podnájemní smlouva, ve které se žalovaná zavázala žalobkyni hradit měsíčně sjednanou částku za užívání předmětu podnájmu. Žalovaná však svému závazku plnit řádně a včas nedostála a ocitla se tak s placením v prodlení. Žalobkyně proto žalovanou dne 23. 1. 2026 vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaná však svou povinnost zaplatit nesplnila a dluží žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak je specifikováno shora.6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s ust. § 1970 o. z., ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a přiznal jej žalobkyni ode dne po uplynutí splatnosti jednotlivých splátek do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 750 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 1 740 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 450 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 6 570 Kč po zaokrouhlení na celé koruny částkou 1 380 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř