§ 1789 občanský zákoník – Obecná ustanovení
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: OZ § 1789 definuje závazek jako právní vztah, ve kterém má dlužník povinnost něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět, a věřitel má právo to od něj požadovat. Dlužník má vždy nějakou konkrétní povinnost vůči věřiteli. (§ 1789 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Obecná ustanovení
- Týká se: věřitel, dlužník
- Judikatura: na § 1789 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dlužník má vždy nějakou konkrétní povinnost vůči věřiteli.
- Věřitel má vždy právo požadovat splnění této povinnosti od dlužníka.
- Povinnost dlužníka může mít různé podoby: předání věci (dát), vykonání práce (konat), nevykonání určité činnosti (zdržet se) nebo snášení něčeho (strpět).
- Tento paragraf stanovuje základní principy každého závazkového vztahu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1789
Jak soudy aplikují § 1789
Konání pak může spočívat buď v povinnosti něco dát (dare), nebo něco učinit (facere), nekonání pak v povinnosti něčeho se zdržet (omittere) nebo něco strpět (pati) – viz např. § 1789 o. z. Plnění může být věcné nebo peněžité.
Nejvyšší soud z takto vyložených důvodů shledal, že obviněný fingoval (podvodně) vytvořil právní podklad pro existenci pohledávky jako závazkového vztahu, neboť navodil situaci, že má pohledávku vůči společnosti A., a tedy právo na plnění ze strany této společnosti jako dlužníka (§ 1789 obč. zák.). Tato právní závaznost se projevuje v tom, že závazek nemůže být jednostranně zrušen (kromě zákonem stanovených výjimek).
Smlouvy uzavírané adhézním způsobem jsou upraveny v § 1789 o. z. tak, že jde o smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.
Právní otázky
Související
§ 170 Obecné ustanovení (Zákon správní řád)§ 25a SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ U (Zákon o ochraně hospodářské soutěže a o )§ 21 Zpětný a další odkaz (Zákon o mezinárodním právu soukromém)§ 16 (Zákon o dočasné ochraně cizinců)§ 48 Podpůrná platnost ustanovení o aspirantuře (Vyhláška předsedy Československé akademi)