9 C 304/2025-19 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala ve výroku uvedeného rozhodnutí z titulu nesplněných povinností vyplývajících pro žalované ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, .) a žalovanou dne 1. 2. 2024. Právní předchůdce žalobkyně dle této smlouvy ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 1. 2. 2024 žalované poskytl úvěr ve výši 48 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši nominální úrokové sazby 87,51 % ročně splácet ve 48 splátkách po 3 624 Kč měsíčně, splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem ledne 2025 dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaná sjednané podmínky řádně neplnila a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaná se dle žalobkyně dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce více jak 30 dnů, právnímu předchůdci žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru v celkové výši 998 Kč, neboť takovéto prodlení se týkalo dvou splátek, a smluvní pokuta ve výši 499 Kč byla sjednána za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce více jak 30 dnů. Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy o úvěru v celkové výši 400 Kč, neboť žalovaná se ocitla v prodlení o délce více jak 15 dnů se dvěma splátkami a náhrada ve výši 200 Kč byla sjednána za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce více jak 15 dnů. Ke dni 25. 11. 2024 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru, neboť žalovaná byla dle žalobkyně v prodlení o délce 60 dnů s úhradou splátky či její části. Podle bodu 6.3 úvěrové smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vznikl vedle jistiny i nárok na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 34 294,33, a to za období od 1. 2. 2024 do 25. 11. 2024. Tuto novou jistinu ve výši celkem 60 550,33 Kč byla žalovaná povinna uhradit právnímu předchůdci žalobkyni nejpozději v den zesplatnění. Po zesplatnění úvěru žalovaná na svůj dluh neuhradila již ničeho a žalovaná tak dle žalobních tvrzení ke dni podání žaloby dluží žalobkyni novou jistinu úvěru v celkové výši 60 550,33 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou ze dne 12. 2. 2025 postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná pak dlužnou částku neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 2. 2024 (dále jen „smlouva“) ve spojení s dodatkem č. , hodnota, k této smlouvě ze dne 1. 2. 2024, oznámením věřitele o schválení úvěru, předsmluvním formulářem, formulářem pro hodnocení klienta, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 48 000 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala splácet včetně sjednaného úroku ve výši nominální úrokové sazby 87,51 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po 3 624 Kč splatných počínaje od března 2024 vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce. Tato úroková sazba byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Podle bodu 6.1. smlouvy, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 6.2. smlouvy poskytovatel má vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlení klienta. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Podle bodu 6.5. smlouvy, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně zároveň kapitalizoval sjednaný úrok, a to za období od 1. 2. 2024 do 25. 11. 2024, kdy jeho výše činí 34 294,33 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru má pak soud za prokázané, že dne 16. 12. 2024 byla ve prospěch žalované odepsána z účtu právního předchůdce žalobkyně částka 48 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2025 má soud za prokázané, že přední předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 29. 9. 2025 (doložené včetně potvrzení o podání doporučené zásilky z 1. 10. 2025) je prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě vzniklého dluhu a upozorněna na možnost jeho soudního vymáhání. Z výpisu ze systému SOLUS, hodnocení klienta před poskytnutím úvěru ze dne 8. 1. 2024 je dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřil úvěruschopnost žalované. Ze statistického seznamu České národní banky – úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu má soud za prokázané, že za únor 2024 činila průměrná sazba úroků z úvěru na spotřebu poskytovaná bankami domácnostem 8,97 % ročně.4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.5. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní neplatnosti smlouvy soud přihlíží ex offo a účastník v takovém případě nemusí tvrdit a namítat neplatnost takového úkonu, neboť soud je povinen zkoumat všechny důvody absolutní neplatnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 833/2008). V dané věci byl dle předložené smlouvy o úvěru sj