3 C 220/2020-53 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] uzavřela dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] s žalovanou. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem [právnická osoba], [IČO]. Tato společnost působí v současné době pod názvem [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. Na základě smlouvy o půjčce byly poskytnuty žalované finanční prostředky ve výši 8.000 Kč za sjednaný poplatek ve výši 5.920 Kč, to vše splatné po týdenních splátkách 240 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, na závazek ze smlouvy uhradila pouze 250 Kč. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka s účinností k témuž dni původním věřitelem postoupena žalobci, což bylo žalované oznámeno dne [datum]. Žalovaná byla upomínána o zaplacení dlužné částky, bezvýsledně. Dlužná částka se sestává z dlužné jistiny původně poskytnuté jistiny ve výši 8.000 Kč a poplatku v částce 5.670 Kč. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná. 5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], [IČO] uzavřel s žalovanou den [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 8.000 Kč za sjednaný poplatek ve výši 5.920 Kč, to vše splatné po týdenních splátkách 240 Kč. Žalovaná potvrdila, že při uzavření smlouvy jí byly poskytnuty finanční prostředky v hotovosti v místě bydliště. Žalovaná však řádným způsobem zápůjčku nesplácela, kdy dle vyjádření žalobce na ní uhradila pouze částku 250 Kč. Zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka ve výši dlužné částky postoupena žalobci. Z úplného výpisu z Obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze oddíl H, vložka [číslo], vyplývá, že do daného rejstříku byla zapsána dne [datum] [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] s tím, že tato společnost je nástupnickou společností, která vznikla v důsledku fúze sloučením, kdy sloučením na ní přešlo jmění zanikající [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO]. Dále z tohoto rejstříku je patrno, že [právnická osoba] dne [datum] změnila název na [právnická osoba] [anonymizována tři slova] s tím, že IČ zůstalo shodné tzn. [číslo]. Žalovaná byla uvědoměna původním věřitelem dne [datum] o postoupení pohledávky žalobci. Následně byla žalovaná upomínána právním zástupcem žalobce dne [datum] o zaplacení částky 20.498,62 Kč nejpozději do [datum], bezvýsledně. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky uvedené v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit částku ve výši 7.750 Kč jako zůstatek původně poskytnuté jistiny po částečné úhradě a následně platně smluvně postoupené žalobci. Současně s touto dlužnou částku soud uložil žalované uhradit s ohledem na prodlení také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. Splatnost této dlužné částky uvedené ve výroku I rozsudku současně s příslušenstvím byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o zápůjčce a to zejména v souvislosti s ujednáním o poplatku za poskytnutí zápůjčky, které je v rozporu s ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb. tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva o zápůjčce je ve smyslu ust. § 580 odst. 1 citovaného zákona zcela platná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 citovaného zákona, kterým je částka uvedená ve výroku I rozsudku následně platně smluvně postoupená žalobci. S poukazem na tyto skutečnosti byl proto návrh žalobce co do zbytku zamítnut. 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na procesní výsledek řízení, kdy účastníci a to každý z nich byli ve věci úspěšní pouze zčásti.