10 C 105/2021-31 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 27 650 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná s předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jejíž část byla s účinností ke dni [datum] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen právní předchůdce žalobce) uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Celkové náklady úvěru byly sjednány ve výši 10 950 Kč, přičemž se skládají z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2 850 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku 25 950 Kč, po odečtení poplatku za uzavření smlouvy, ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 950 Kč splatných 13. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla Smlouva uzavřena. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením svého dluhu, v důsledku čehož předchůdce žalobkyně úvěru ke dni [datum] zesplatnil. V důsledku toho mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která se skládá z jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 474 Kč, poplatku za uzavření ve výši 1 239 Kč a administrativním poplatku ve výši 1 437 Kč. Protože poskytnutý úvěr nebyl žalovanou řádně uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 15 000 Kč od [datum] dále úrokem ve výši 11,03 % ročně (odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy). V důsledku prodlení žalované zároveň vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně, a to ze splatné nezaplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a ze splatné nezaplacené částky úroku v pevné výši 1.474 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni vyčíslení [datum] částku 15 000 Kč bez příslušenství. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 474 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 1 239 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 437 Kč, smluvní pokuty ve výši 8 500 Kč a smluvních úroků a úroků z prodlení. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin plyne, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru, na základě níž předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 25 950 Kč s příslušenstvím do [datum]. Žalovaná obdržela předsmluvní informace na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přílohy Smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni. Postoupení pohledávky předchůdce žalobkyně oznámil žalované přípisem ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní upomínku ze dne [datum]. 4. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 5. Na základě výše uvedených závěrů a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který měla vrátit do [datum], včetně sjednaného příslušenství. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat smluvní pokutu z neuhrazené částky a náhradu nákladů spojených s vymáháním dluhu. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z., ta je tak v řízení aktivně legitimována. S ohledem na výše uvedené závěry shledal soud žalobu důvodnou. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, ocitla se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 500 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 048 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 650 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.