19 C 168/2021-33 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 21 954 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalobce dne 14. 2. 2018 uzavřel s žalovanou pracovní smlouvou, na základě které byla žalovaná u žalobce zaměstnána na provozních jednotkách družstva. Jako den nástupu do práce byl sjednán den 20. 2. 2018. Dne 14. 2. 2018 byla taktéž mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dohoda o společné odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. 2. Inventurou ze dne 23. 4. 2019 byl na prodejně žalobce za inventurní období od 15. 11. 2018 do 23. 4. 2019 zjištěn schodek ve výši 48 270 Kč. Po odpočtu norem ztrát, dle uzavřené dohody o společné odpovědnosti za schodek a dle zákoníku práce provedl žalobce rozúčtování schodku, když žalovaná je na základě dohody o společné odpovědnosti za schodek povinna uhradit žalobci 6 986 Kč. 3. Inventurou ze dne 29. 7. 2019 byl na prodejně žalobce za inventurní období od 23. 4. 2019 do 29. 7. 2019 zjištěn schodek ve výši 41 665 Kč. Po odpočtu norem ztrát, dle uzavřené dohody o společné odpovědnosti za schodek a dle zákoníku práce provedl žalobce rozúčtování schodku, když žalovaná je na základě dohody o společné odpovědnosti za schodek povinna uhradit žalobci 14 968 Kč. 4. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci dne 21. 10. 2019 písemně uznala co do důvodu a výše, taktéž se jej zavázala splácet. Na svůj dluh však přes uzavřenou dohodu o splátkách ničeho nezaplatila, a to ani po výzvě právního zástupce žalobce, kdy v reakci na výzvu opětovně požádala o možnost splácet. Žalovaná dosud na svůj dluh ničeho nezaplatila. Žalobce uplatňuje vůči žalované zákonný úrok z prodlení dlužné částky, a to od 21. 10. 2020, kdy byla žalovaná dle uzavřené dohody v prodlení se zaplacením poslední sjednané splátky dluhu. 5. Žalovaná se k předmětné žalobě k výzvě soudu nevyjádřila. 6. Žalobce i žalovaná souhlasily, aby soud rozhodl bez nařízení jednání na základě tvrzení a důkazů, které má soud od účastníků k dispozici. 7. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě předmětné částky naposledy předžalobní výzvou ze dne 14. 12. 2020. 8. Dle ust. § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. 9. Dle ust. § 250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 10. Dle § 257 odst. 1 a 2 zákoníku práce dále platí, že zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. 11. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 12. Žalovaná byla u žalobce zaměstnána od 14. 2. 2018 na základě pracovní smlouvy. Na základě inventur ze dne 23. 4. 2019 a dne 29. 7. 2019 byla zjištěn schodek v celkové výši 21 954 Kč, který je žalovaná povinna žalobci zaplatit na základě dohody o společné odpovědnosti za schodek. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci dne 21. 10. 2019 uznala co do důvodu, viz inventura ze dne 23. 4. 2019 a dne 29. 7. 2019, kterou byl zjištěn schodek, a co do výše v celkové částce 21 954 Kč. Žalovaná se dále zavázala, že svůj dluh žalobci splní a to dle sjednaného splátkového kalendáře na účet družstva nebo proti podpisu v hotovosti. Žalovaná však toto plnění neplnila. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě předmětné částky naposledy výzvou ze dne 14. 12. 2020. 13. Žalovaná dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uznala dluh co do důvodu a výše a zavázala se předmětnou částku uhradit ve splátkách do 20. 10. 2020, kdy byla stanovena splatnost poslední splátky. Předmětný dluh ve stanovené lhůtě žalovaná nezaplatila, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. Žalobci soud přiznal i zákonný úrok z prodlení z částky 21 954 Kč od následujícího dne po splatnosti poslední ze splátek, s tím, k tomuto dni se žalovaný dostal do prodlení se všemi dílčími splátkami. Úrok z prodlení byl přiznán podle zákona č. 89/2012 Sb. (o.z.) podle § 1970 zákona ve spojeným s příslušným nařízením vlády. 15. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. V řízení měl plný úspěch ve věci žalobce a soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 1 098 Kč a dále v odměně advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 1 980 Kč dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu v celkové výši 5 940 Kč, 3 náhradách hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč, celkem 2 880 Kč. Dle § 137 o.s.ř. soud dále přiznal jako součást náhradu nákladů řízení i daň z přidané hodnoty v zákonné stanovené výši. Náklady řízení celkem 9 374 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce.