19 C 229/2021-100 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Tachově domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 220 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce jako prodávající převedl do vlastnictví žalovaného kupní smlouvou [číslo] pozemky, a to pozemky parcelní [číslo] to vše v [katastrální uzemí], [územní celek]. Kupní cena předmětu koupě byla stanovena v uvedené kupní smlouvě [číslo] na základě znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] v celkové výši 4 130 Kč. Žalobce v žalobě dále uvedl, že na základě zpracovaného znaleckého posudku č. ÚOM [číslo] zpracovaného [anonymizováno 6 slov] [obec] [anonymizováno 5 slov] [obec] bylo zjištěno, že ocenění dle posudku [číslo] není správné a převáděné pozemky mají být správně oceněny tak, že celková kupní cena za předmět koupě má být ve výši 21 350 Kč. Rozdíl v neprospěch žalobce činí částku 17 220 Kč. Žalobce k tomuto uvedl, že ve vztazích, kdy je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu osob a za zákonem definovaných podmínek, nedisponuje stát, resp. žalobce, autonomií vůle. V případě, že kupující nabyde pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká mu tím bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 17 220 Kč. Žalovaný na výzvu žalobce reagoval prostřednictvím svého právního zástupce tak, že úhradu odmítl. Žalobce se proto svého nároku domáhá soudní cestou a zároveň požaduje i úhradu úroku z prodlení v zákonem stanovené výši. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že je pravda, že mezi ním a žalobcem došlo k uzavření kupní smlouvy specifikované v žalobě. Pokud však žalobce uvádí, že následně byl zpracován znalecký posudek a bylo zjištěno, že ocenění není správné, nelze to bez dalšího akceptovat. Žalovaný uvádí, že z praxe je známo, že posudky znalců zejména ohledně tržní ceny se často liší a není bez dalšího zřejmé, který je správný a který nikoliv. Mezi stranami byla uzavřena smlouva na konkrétní cenu a není důvodu se k této otázce vracet. Názor žalobce uváděný v článku II. žaloby je nesprávný a nepodložený. Tuto formulaci, že [název žalobkyně] nedisponuje autonomií vůle, převzal žalobce z judikatury, která se však týkala jiného problému a na danou věc žalovaného ji nelze aplikovat. Žalovaný dále uvádí, že na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení reagoval tak, že pokud by žalobce na svém požadavku trval, je třeba jej náležitě odůvodnit a doložit. Žalovaný pak prostřednictvím svého zástupce obdržel apel na součinné řešení, ve kterém žalobce vysvětloval svůj požadavek. Na to následně žalovaný reagoval dopisem, ve kterém žalobci vysvětloval, že jím uváděná judikatura je na danou věc nepoužitelná a že naopak podle judikatury nelze vůbec uvažovat o bezdůvodném obohacení tam, kde se jedná o platnou smlouvu. Žalovaný trvá na tom, že žaloba je nedůvodná a navrhuje, aby ji soud zamítl. 3. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: Z kupní smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, na základě které prodávající (žalobce) prodává kupujícímu (žalovanému) pozemky, a to pozemky parcelní čísla [číslo], [číslo], to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Tachov, na [list vlastnictví]. Celková kupní cena za předmět koupě byla stanovena na částku 4 130 Kč. Soud z této kupní smlouvy zjistil, že celková kupní cena byla žalobci uhrazena žalovaným před podpisem této kupní smlouvy. Ze smlouvy rovněž soud zjistil, že smluvní strany prohlásily, že s obsahem smlouvy souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle, na důkaz toho připojili své podpisy. Při ústním jednání účastníci prohlásili, že nezpochybňují pravost a platnost smlouvy. Soud tak nemá důvod pochybovat o pravosti a platnosti smlouvy a tím i o její závaznosti pro strany smlouvy. Při ústním jednání byl soudu předložen znalecký posudek ev. [číslo] včetně doplňků [číslo] objednávky předmětného posudku, ze kterého soud zjistil, že kupní cena sjednaná v kupní smlouvě je cenou určenou jako cena v místě a čase obvyklá tržní předmětu koupě předmětným znaleckým posudkem. Je tak zjevné, že žalobce – prodávající stanovil v kupní smlouvě kupní cenu podle tohoto znaleckého posudku. 4. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení s tím, že žalobce uvedl, že byl vypracován revizní znalecký posudek a bylo zjištěno, že ocenění shora uvedených pozemků dle posudku [číslo] není správné a že pozemky měly být oceněny částkou 21 350 Kč a nikoli pouze částkou 4 130 Kč. Žalobce žalovanému ve výzvě sdělil, že ve vztazích, kdy je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu osob a za zákonem definovaných podmínek, nedisponuje stát, resp. žalobce, autonomií vůle. V případě, že kupující nabyde pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká mu tím bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 17 220 Kč. 5. Z doručenky předložené k výzvě žalobce soud zjistil, že žalovanému byla výzva žalobce k vydání bezdůvodného obohacení doručena. 6. Z revizního znaleckého posudku č. ÚOM [číslo] soud zjistil, že úkolem znalce bylo provedení revize znaleckého posudku ke znaleckému posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení]. Ze závěru tohoto posudku vyplývá, že znalecký posudek [číslo] nebyl zpracován správně ani z metodického, ani z věcného hlediska. Výsledná indikace ceny obvyklé je od indikace revizním znaleckým posudkem odchýlena o 500 %, což je o 490 % více, než je přípustná deviace ve smyslu Mezinárodních norem pro oceňování majetku. 7. Z tvrzení žalovaného vyplývá, že žalovaný sdělil žalobci, a to i při ústním jednání, že nevidí žádný právní důvod, proč by měl doplácet na kupní cenu. Žalovaný žalobci sdělil, že v kupní smlouvě, podle které žalovaný nabyl pozemky v dobré víře, není žádný odkaz na znalecký posudek a žalovanému tak nebylo známo, jak žalobce k ceně dospěl. Kupní smlouvu koncipoval žalobce, kupní cena byla stanovena v konkrétní částce. Na tuto částku žalovaný přistoupil, tudíž se jedná o cenu dohodnutou, která vlastně odpovídá ceně obecné, protože obecná cena je výslednicí nabídky prodávajícího a ochoty kupujícího na takovou cenu přistoupit. Přitom se jedná o cenu obvyklou, neboť i ostatní zahrádkáři z téže kolonie, kteří uzavírali kupní smlouvy ve stejné době, kupovali své zahrádky za stejnou cenu. Žalovaný ve svém sdělení vyzval žalobce, aby respektoval uzavřenou kupní smlouvu včetně ceny, která je v ní obsažena. 8. Z tvrzení žalobce vyplývá, že žalobce sdělil žalovanému, a to i při ústním jednání, že došlo k tomu, že ocenění pozemků nebylo správné, jak vyplývá z revizního znaleckého posudku. Žalobce žalovanému sdělil, že zcela zásadní pro posouzení věci samé je to, že v případě uzavřených smluv mezi žalobcem a uživateli pozemků v zahrádkářské osadě v režimu nárokového převodu, nešlo o projev svobodné vůle smluvních stran, nýbrž jejím prostřednictvím byla realizována zákonem stanovená povinnost převést pozemky na uživatele těchto pozemků, a to za cenu obvyklou. Z vyjádření vyplývá, že žalobce učinil svůj závěr, že za situace, kdy z revizního posudku bylo zjištěno, že předmětnými smlouvami došlo k převodu pozemků v hodnotě vyšší než zákonné, učinil tak žalobce mimo rámec zákona, a proto i bez právního důvodu, čímž se kupující na úkor žalobce bezdůvodně obohatili a žalobce má legitimní právo se vydání bezdůvodného obohacení domáhat. 9. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. 10. Podle § 3 odst. 2 o. z., soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany, c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží. 11. Podle § 3 odst. 3 o. z., soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva. 12. Podle § 2079 odst. 1, 2 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 13.