19 C 280/2020-30 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 84 300 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářem v [obec], č. N 552/2012, NZ [číslo], ze dne [datum], byli žalobce a žalovaný povinni společně a nerozdílně vrátit věřiteli Ing. [jméno] [příjmení], narozenému [datum], dlužnou částku ve výši 35 000 Kč, zaplatit pevný úrok z prodlení ve výši 3 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 150 Kč za každý den prodlení. Žalovaný sám zaplatil na dluh věřiteli částku 19 000 Kč. Žalobce zaplatil věřiteli prostřednictvím exekuce a insolvence částku 19 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 168 600 Kč. Žalobce a žalovaný je každý zvlášť povinen dle uvedeného notářského zápisu k úhradě jedné poloviny zaplacené části, žalobce však zaplatil nad rámec svého podílu částku vyšší. Žalobce proto výzvou ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby do 14 dnů od obdržení výzvy, uhradil žalobci částku 84 300 Kč, kterou zaplatil žalobce nad rámec svého podílu. Zároveň žalobce vyzval žalovaného, pokud má jakékoliv námitky proti pohledávce, aby je ve stejné lhůtě uplatnil. Žalovaný si výzvu převzal dne [datum], avšak na dlužnou částku ve stanovené lhůtě nic neuhradil a ani v této lhůtě neuplatnil námitky proti pohledávce. Žalobce proto zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], ve které žalovaného upozornil, že lhůta k zaplacení uplynula ke dni [datum]. Žalovaný si však tuto výzvu nepřevzal. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářem v [obec], č. N 552/2012, NZ [číslo], ze dne [datum], vyplývá, že žalobce a žalovaný uzavřeli v rámci tohoto notářského zápisu smlouvu o půjčce se svolením k vykonatelnosti s věřitelem Ing. [jméno] [příjmení], narozeným [datum]. Z tohoto notářského zápisu v článku I. vyplývá, že věřitel půjčil žalobci a žalovanému částku ve výši 35 000 Kč. V článku II. tohoto notářského zápisu si účastníci ujednali vrácení dlužné částky ve výši 35 000 Kč a žalobce a žalovaný se zavázali uhradit věřiteli za poskytnutí půjčky pevný úrok z prodlení ve výši 3 000 Kč. Rovněž v tomto článku si účastníci ujednali pro případ prodlení i smluvní pokutu, a to ve výši 150 Kč za každý započatý den prodlení. 4. Z insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 56 INS 13397/2016 s dlužníkem – žalobcem [celé jméno žalobce], narozeným [datum] (elektronický spis dostupný na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky www.justice.cz v části insolvenční rejstřík), vyplývá, že byla do tohoto řízení přihlášena pohledávka věřitele Ing. [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. Ze zprávy o plnění oddlužení ze dne [datum] vyplývá, že bylo v rámci insolvenčního řízení na tuto pohledávku uhrazeno 100 %. 5. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě částky 84 300 Kč, kdy žalobce žalovanému sdělil, že na základě shora uvedeného notářského zápisu jsou oba povinni uvedenému věřiteli zaplatit částku společně a nerozdílně. Žalobce žalovanému sdělil, že uhradil nad rámec svého podílu částku 84 300 Kč. Vyzval proto žalovaného k úhradě této částky ve lhůtě 14 dnů od převzetí výzvy. Rovněž v této lhůtě vyzval žalovaného, má-li námitky proti pohledávce, aby tyto uplatnil. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobce opětovně vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 84 300 Kč, která představuje platbu žalobce nad rámec svého podílu. Žalovaného žalobce upozornil, že lhůta k dobrovolné úhradě uplynula dne [datum]. Žalovanému znovu stanovil lhůtu k dobrovolné úhradě 7 dní od převzetí výzvy. 7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobce a žalovaný uzavřeli s věřitelem Ing. [jméno] [příjmení] smlouvu o půjčce, a to formou notářského zápisu sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářem v [obec], č. N 552/2012, NZ [číslo], ve kterém se žalobce a žalovaný zavázali společně a nerozdílně uhradit věřiteli částku ve výši 35 000 Kč, pevný úrok z prodlení ve výši 3 000 Kč, a pro případ, že by se ocitli v prodlení, byli rovněž povinni uhradit smluvní pokutu ve výši 150 Kč za každý den prodlení. Soud má rovněž za prokázané, že žalobce nad rámec úhrady jedné poloviny dluhu uhradil oproti žalovanému o 84 300 Kč více, což vyplývá ze zprávy o plnění oddlužení ze dne [datum] v insolvenčním řízení vedenému Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 56 INS 13397/2016. Výzvami ze dne [datum] a [datum] byl žalovaný žalobcem vyzván k dobrovolné úhradě. 8. Podle ustanovení § 1876 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), uplatní-li věřitel proti některému ze spoludlužníků více, než odpovídá jeho podílu, vyrozumí o tom tento spoludlužník ostatní a dá jim příležitost, aby uplatnili proti pohledávce své námitky. Má právo požadovat, aby splnili dluh podle podílů, které na ně připadají, nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. Vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní. 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud má za to, že byly splněny podmínky ustanovení § 1876 o. z., kdy žalobce je oprávněn požadovat po žalovaném náhradu za uhrazený podíl za žalovaného. Žalobce a žalovaný se zavázali uhradit pohledávku věřitele Ing. [jméno] [příjmení] společně a nerozdílně. Žalobce uhradil na pohledávku věřitele celkem částku 168 600 Kč, což je nad rámec svého podílu a zaplatil tak na uvedenou pohledávku o 84 300 Kč více než žalovaný. V souladu s ustanovením § 1876 o. z. tak žalobci náleží náhrada od spoludlužníka. Žalobce proto vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu a rovněž vyzval žalovaného, má-li proti pohledávce námitky, aby tyto uplatnil. Žalovaný námitky neuplatnil a ani nenahradil dobrovolně žalobci to, co žalobce zaplatil nad rámec svého podílu. 11. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 772 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 372 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 84 300 Kč sestávající z částky 4 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud nepřiznal žalobci odměnu 2 250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) neboť je dostatečná jedna výzva k dobrovolnému uhrazení dluhu a druhá výzva je tak dle názoru soudu neúčelně vynaloženým nákladem.