3 C 147/2021-61 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru [číslo]. Původně byl žalobce označen názvem„ [právnická osoba]“. Dne [datum] na základě dané smlouvy byly vyplaceny žalované finanční prostředky ve výši 70 000 Kč na účet číslo [bankovní účet]. Za poskytnutí úvěru byl účtován poplatek v částce 1 400 Kč. Na účet žalované z tohoto důvodu byla zaslána tedy pouze částka 68 600 Kč ponížená o výše uvedený poplatek. Žalovaná měla úvěr splácet po splátkách 1 595 Kč měsíčně. Úroková sazba byla sjednána tzn. smluvní úrok ve výši 19,99 % p.a. Následně žalovaná uhradila na závazek ze smlouvy částku 12 240 Kč s tím, že zůstatek zůstal neuhrazen. Dlužná částka se sestává z neuhrazené jistiny ve výši 66 955,14 Kč, smluvních pokut v částce 2 000 Kč, smluvních úroků ke dni zesplatnění v částce 7 041,03 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 330 Kč. Vzhledem k neplnění povinností žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalovaná byla upomínána o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 2395 obč. zák. č. 89/2012 Sb. – smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že žalobce pod původním označením [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru, na základě níž se zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 70 000 Kč za smluvní úrok ve výši 19,99 % p.a. se sjednáním pojištění v částce 110 Kč měsíčně. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 400 Kč. Úvěr měl být vyplacen žalované na číslo účtu [bankovní účet]. Splátka byla vymezena ve výši 1 705 Kč měsíčně. Současně bylo v článku 5 smlouvy ujednáno v případě prodlení s úhradou závazku ze smlouvy, tak je možno účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku. V případě, že dlužná částka je nižší než 500 Kč může být účtována smluvní pokuta ve výši dlužné částky. Současně ve smlouvě bylo upozornění v případě nezaplacení dvou měsíčních splátek po sobě jdoucích případně jedné splátky déle než 3 měsíce, tak žalobce přistoupí k zesplatnění úvěru. Současně byla žalovaná upozorněna, že je možné účtovat poté jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nezaplacené jistiny, úroků a pojistného maximálně ve výši 0,1 denně z částky, s níž se dostane klient do prodlení maximálně do výše 200 000 Kč. Z potvrzení [obec] spořitelny (čl. 40 spisu) vyplývá, že na číslo účtu [bankovní účet] vyplatil žalobce žalované částku 70 000 Kč. Žalovaná byla upomínána právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu částky v celkové výši 82 881,10 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy, avšak bezvýsledně. 5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k provedenému dokazování a citovanému ustanovení shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaná po částečné úhradě ve výši 12 240 Kč, která byla započítána zčásti na jistinu, smluvní úrok a pojistné nezaplatila zůstatek dlužné částky, představující závazek ze smlouvy o úvěru. Proto soud uložil žalované uhradit dlužnou částku jako zčásti nezaplacenou jistinu, smluvní pokuty vyplývající ze smlouvy, smluvní úroky a zčásti také pojistné opět vyplývající ze smlouvy o úvěru. Současně s přiznáním dlužné částky dále soud uložil žalované zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě smluvního úroku, vyplývajícího ze smlouvy a dále také s ohledem na prodlení úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 6. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 19 316,4 Kč, sestávající se z částky 3 054 Kč jako zaplaceného soudního poplatku, dále tří úkonů á 4 180 Kč, přiznaných dle ust. § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/96 Sb., 4 režijních paušálu á 300 Kč – § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř. 7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.