3 C 217/2021-48 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že žalobce má ve výlučném vlastnictví pozemek p. č. st. 875, jehož součástí je dům [adresa], ve kterém je umístěn byt [číslo] který užíval žalovaný na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. Nájem bytu byl žalovanému z důvodu špatné platební morálky vypovězen k [datum], kdy žalobce nájemní vztah neprodloužil. K vyklizení bytu ze strany žalovaného však došlo až dne [datum]. Žalobci vznikla jednáním žalovaného škoda, kdy předmětný byt nemohl použít pro dalšího nájemce a musel za žalovaného uhradit dodavateli spotřebované energie za příslušné zúčtovací období. Dlužná částka představuje zčásti nájemné za měsíce [číslo] 2018 v částce 2 161 Kč měsíčně, dále náhradu škody za užívání bytu za měsíc 11/ 2018 [datum] ve výši obvyklého nájemného v částce 16 208 Kč (7× 2 161 Kč + 1 081 Kč) a dále poměrnou část vyúčtování za spotřebované služby a energie za rok 2018 v částce 35 089,50 Kč a dále vyúčtování spotřebovaných služeb a energie za část roku 2019 od 1. 1. do [datum] v částce 14 529,22 Kč. Žalovaný byl vyzýván o zaplacení dlužných částek, avšak bezvýsledně. 2. Žalovanému byla v řízení dle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanovena opatrovnice, neboť současné bydliště žalovaného se soudu nepodařilo zjistit. Opatrovnice ponechala rozhodnutí ve věci na zvážení soudu a sdělila, že požaduje, aby soud rozhodl na základě předložených a provedených listinných důkazů. Současně souhlasila s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání současně s podanou žalobou. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 4. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil z nájemní smlouvy, uzavřené mezi účastníky dne [datum], že předmětem nájmu byl byt [číslo] umístěný ve druhém nadzemním podlaží objektu [adresa] v [obec], [příjmení] ulici. Nájem byl vymezen na dobu určitou od [datum] do [datum]. Z výpisu Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [anonymizováno] pracoviště v [obec] ze dne [datum] vyplývá, že žalobce je vlastníkem parc. st. 875 o výměře 250 m² uvedených na [list vlastnictví], kdy součástí je stavba [adresa] – rodinný dům v k. ú. [obec] u [obec] ([anonymizována dvě slova]). Dle evidenčního listu (čl. 12 [číslo] spisu) vyplývá, že měsíční nájemné činilo 2 161 Kč od [datum]. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. 19 C 346/2018-21 ze dne 28. 1. 2019 vyplývá, že žalovanému byla uložena povinnost vyklidit byt [číslo] umístěný ve druhém nadzemním podlaží objektu [adresa] – rodinném domě na pozemku p. č. st. 875 [příjmení] ulici v [obec] u [obec]. Byt měl být předán do 15 dnů od právní moci rozsudku. Z výzvy žalobce ze dne [datum] a z rozpisu dlužných úhrad vyplývá, že za rok 2018 v souvislosti s vyúčtováním služeb a energie za předmětný byt činila dlužná částka u žalovaného 35 089,50 Kč a za rok 2019 činila dlužná částka z vyúčtování služeb a energie 14 529,22 Kč. 5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ust. § 2251 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný měl v nájmu byt, specifikovaný shora, v časovém období od [datum] do [datum] a následně až do [datum] užíval byt bez právního důvodu. Za uvedené období neuhradil nájemné za 4 měsíce [číslo] 2018 v částce 2 161 Kč měsíčně a dále poplatek za užívání bytu, kdy užíval byt bez právního důvodu za měsíce 11/ 2018 [datum] v částce obvyklého nájemného 7 × 2 161 Kč měsíčně + 1 081 Kč. Dále neuhradil také vyúčtování služeb a energií za rok 2018 v částce 35 089,50 Kč a za rok 2019 od 1. 1. do [datum] v částce 14 529,22 Kč. Z uvedeného důvodu soud proto uložil žalovanému uhradit shora uvedené částky, které tvoří v součtu žalovanou částku a dále s poukazem na prodlení s úhradou těchto částek dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 16 471 Kč, sestávající se z částky 2 980 Kč jako zaplaceného soudního poplatku, dále dvou úkonů á 4 100 Kč přiznaných dle ust. § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/96 Sb., jednoho a půl úkonu á 2 050 Kč, tří režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř. 7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.