3 C 272/2021-48 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 300 000 Kč za smluvní úrok ve výši 8,7 % p. a. Splátky byly vymezeny ve výši 4 056 Kč měsíčně. Žalovaný však závazky ze smlouvy řádně neplnil, žalobci uhradil pouze 3 splátky a to dne [datum] ve výši 4 056 Kč, dne [datum] částku 4 056 Kč a dne [datum] částku 4 056 Kč. Tzn. na závazek ze smlouvy žalovaný uhradil pouze celkově 12 168 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Dále žalobce požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky a dále také náklady spojené s uplatněním pohledávky. 2. Žalovanému byla v řízení ustanovena z důvodu neznámého bydliště opatrovnice, uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí dle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. Tato uvedla, že ponechává rozhodnutí na zvážení soudu s tím, aby bylo rozhodnuto na základě předložených a provedených listinných důkazů, souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Žalobce taktéž na výzvu soudu souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušník Rumunské republiky jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Proto bylo třeba se nejprve zabývat otázkou, zda má soud pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout. Příslušnost soudu je založena čl. 4 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právní řád České republiky. 5. Dle ust. § 2395 obč. zák. č. 89/2012 Sb. – smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 300 000 Kč za smluvní úrok ve výši 8,70 % p. a. to vše splatné po splátkách 4 056 Kč měsíčně. Žalovaný však úvěr řádným způsobem nesplácel, když oznámením ze dne [datum] byl uvědoměn žalobcem o okamžité splatnosti úvěru a zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Dlužná částka činila 308 214 Kč. Žalovaný byl následně vyzýván žalobcem dne [datum] o úhradu dílčí dlužné částky, taktéž jako dne [datum], bezvýsledně. Na závazek ze smlouvy dle vyjádření žalobce uhradil žalovaný celkově částku 12.168 Kč. 7. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovanému ustanovení shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný žalobci neuhradil zůstatek úvěru, který mu poskytl a to ve výši dlužné částky. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 8. Pro procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 47 233,2 Kč, sestávající se z částky 11 514 Kč jako zaplaceného soudního poplatku, dále tří úkonů á 9 540 Kč, přiznaných dle ust. § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/96 Sb., tří režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř. 9. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.