3 C 306/2020-37 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se návrhem domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě dané smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky původním věřitelem ve výši 16.000 Kč v hotovosti. Tyto finanční prostředky byly poskytnuty za poplatek ve výši 11.840 Kč. Splátky byly stanoveny ve výši 480 Kč týdně. Žalovaný uhradil částku 15.750 Kč. Zůstatek zůstal nezaplacen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka s účinností k témuž dni původním věřitelem postoupena za žalovaným žalobci. Toto bylo žalovanému oznámeno. Dlužná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 9.310,53 Kč a dlužných náhrad za služby ve výši 2.779,47 Kč. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná. 5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], [IČO] uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum], kdy poskytl v hotovosti žalovanému částku ve výši 16.000 Kč za poplatek ve výši 11.840 Kč, to vše splatné po splátkách 480 Kč týdně. Žalovaný uhradil žalobci částku 15.750 Kč s tím, že zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka ve výši dlužné částky postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzýván právním zástupcem žalobce [datum] o úhradu částky 16.860,33 Kč nejpozději do [datum], bezvýsledně¨. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky, uvedené v tomto výroku, byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovaným postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit částku ve výši 250 Kč jako zůstatek poskytnuté a nezaplacené jistiny, následně postoupené žalobci. Soud dále uložil žalovanému uhradit mimo dlužnou částku pro prodlení také úrok z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. [číslo] [anonymizováno], kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na ustanovení smlouvy o zápůjčce, jejíž ujednání o výši poplatku za poskytnutí finančních prostředků je v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 1, odst. 2 obč. z. č. 89/2012 Sb. s tím, že daná smlouva dle ust. § 580 odst. 1 citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 téhož zákona, specifikované ve výroku I tohoto rozsudku, následně postoupené žalobci. S poukazem na dané skutečnosti byl proto zůstatek návrhu žalobce, specifikovaný ve výroku III rozsudku, jako nedůvodný zamítnut. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. s odkazem na procesní výsledek řízení, kdy účastníci a to každý z nich byli úspěšní ve věci pouze zčásti.