3 C 306/2021-48 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužných částek s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě dané smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky v hotovosti v den uzavření smlouvy ve výši 8 000 Kč za poplatek v částce 6 400 Kč, to vše splatné v týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná na závazek ze smlouvy dle vyjádření žalobce uhradila pouze částku 1 250 Kč. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele s účinností k témuž dni postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný uvědoměn oznámením ze dne [datum]. Dále původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, za poplatek ve výši 6 400 Kč. Na závazek ze smlouvy žalovaná uhradila částku 4 650 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností k témuž dni byla postoupena pohledávka původního věřitele žalobci. Toto bylo žalované sděleno oznámením ze dne [datum]. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná. 5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] pod [číslo] smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč za sjednaný poplatek ve výši 6 400 Kč, to vše splatné po splátkách 240 Kč týdně. Finanční prostředky jako jistinu převzala žalovaná v hotovosti, což potvrdila ve smlouvě. Dle vyjádření žalobce na závazek z této smlouvy zaplatila žalovaná pouze částku 4 650 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Následně žalovaná s původním věřitelem uzavřela dne [datum] pod [číslo] smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč za sjednaný poplatek ve výši 6 400 Kč, to vše splatné v týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná na závazek z této smlouvy zaplatila dle vyjádření žalobce pouze částku 1 250 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Dále pohledávka z této smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek postoupena žalobci. Toto bylo žalované oznámeno dne [datum]. Žalovaná byla vyzývána právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu celkové částky 27 232,90 Kč nejpozději do [datum], avšak bezvýsledně. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je specifikováno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částek uvedených v tomto výroku byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit dlužné částky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku současně s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 7. Splatnost dlužných částek s příslušenstvím, uvedených ve výroku I tohoto rozsudku byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smluv o úvěru a jejich ujednání o výši poplatku za poskytnutí finančních prostředků, která jsou v rozporu s dobrými mravy dle § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., kdy dané smlouvy o úvěru jsou z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 zcela neplatné. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení dle § 2991 citovaného zákona, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku, následně postoupené žalobci. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. s poukazem na procesní výsledek řízení, kdy žalobce i žalovaná byli ve věci úspěšní pouze zčásti.