3 C 332/2021-37 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky původním věřitelem ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy za poplatek částce 7 251 Kč, to vše splatné v týdenních splátkách 384 Kč. Dle vyjádření žalobce žalovaný na závazek ze smlouvy uhradil částku 6 000 Kč s tím, že zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byla pohledávka původního věřitele za žalovaným postoupena žalobci. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná. 5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] pod [číslo] smlouvu o zápůjčce, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč za sjednaný poplatek ve výši 7 251 Kč s tím, že finanční prostředky jako jistinu žalovaný převzal v místě bydliště v hotovosti. Dané částky měly být uhrazeny po týdenních splátkách ve výši 384 Kč. Dle vyjádření žalobce žalovaný na závazek ze smlouvy uhradil částku 6 000 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzýván právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu částky 21 014,43 Kč nejpozději do [datum], avšak bezvýsledně. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky v tomto výroku uvedeném byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovaným postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit částku ve výši 4 000 Kč a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku I tohoto rozsudku byla vymezena žalovanému ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy u zápůjčce a zejména ujednání o výši poplatku za poskytnutí jistiny ve výši 10 000 Kč když toto ustanovení je v rozporu s ustanovení § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb. tzn. dobrými mravy s tím, že daná smlouva o zápůjčce je z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 shora citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 výše citovaného zákona uvedené ve výroku I tohoto rozsudku následně postoupené žalobci. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. za stavu, kdy žalobce i žalovaný byli ve věci úspěšní pouze zčásti.