3 C 86/2021-57 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že daná částka představuje nevrácenou jistotu, kterou žalobce poskytl žalované v souvislosti s nájmem bytové jednotky [číslo] o velikosti 1 + kk, umístěné v pátém poschodí objektu [adresa], který je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] v obci [obec], ulice [ulice a číslo]. Nájemné za byt, ve kterém bydlel žalobce, činilo 8 000 Kč s tím, že dne [datum] složil žalobce k rukám žalované jistotu ve výši dlužné částky. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena dohoda o skončení nájmu ke dni [datum] s tím, že téhož dne byla žalobcem žalované bytová jednotka předána. K vrácení jistoty do současné doby nedošlo, i když na toto byla žalovaná upozorňována. Současně s úhradou dlužné částky požadoval žalobce přiznání příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení. 2. Žalované byl v řízení ustanoven dle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovník, neboť její současné bydliště se soudu nepodařilo zjistit. Poslední známé bydliště je uvedené v záhlaví tohoto rozhodnutí. 3. Zástupce opatrovníka při ústním jednání dne [datum] ponechal rozhodnutí ve věci na zvážení soudu. 4. Z výpisu z centrální evidence občanů ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná je státní příslušnice Německa, kdy se jedná o věc s mezinárodním prvkem. Příslušnost českého soudum vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (I) právní řád České republiky. Speciální úprava mezi Českou republikou a Německem sjednána není. 5. Dle ust. § 2991 odst. 1 obč. zák. č. 89/2012 Sb. – kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvou, jejímž předmětem byl byt [číslo] umístěný v pátém nadzemním podlaží o velikosti 1 +kk, v domě [adresa] postaveném na st. [parcelní číslo] v obci [obec]. Nájem byl vymezen na dobu neurčitou od [datum]. V dané nájemní smlouvě bylo uvedeno pod bodem 10, že nájemce tzn. žalobce složí žalované jako pronajímatelce kauci ve výši 20 000 Kč, která mu bude do 14 dnů po skončení nájmu vrácena, když předá objekt a vybavení ve stavu uvedeném ve smlouvě. Z dodatku k nájemní smlouvě ze dne [datum] uzavřené mezi shodnými účastníky vyplývá, že jistota ve výši 20 000 Kč bude vrácena ve stejné výši za předpokladu, že žalobce jako nájemce nebude mít vůči žalované jako pronajímatelce žádný dluh na nájemném, službách spojených s užíváním bytu, případně z titulu náhrady případné škody. Z dokladu ze dne [datum] (čl. 12 spisu) vyplývá, že žalovaná od žalobce převzala celkovou částku 28 000 Kč s tím, že zčásti daná částka představovala měsíční nájemné včetně poplatků za služby za období od [datum] do [datum] v částce 8 000 Kč, kdy zůstatek ve výši 20 000 Kč tvoří kauci. Dané částky se vztahují k bytu na adrese [adresa]. Z informace z Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, katastrálního pracoviště v [obec] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná je vlastníkem parcely st. [číslo] v [obec] v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] o výměře 222 m² – zastavěná plocha a nádvoří s tím, že součástí daného pozemku je stavba [adresa] – bytový dům v k. ú. [obec]. Z dohody o skončení nájmu ze dne [datum] vyplývá, že účastníci se dohodli o ukončení nájemního vztahu založeného smlouvou dne [datum] a před tím dne [datum], týkající se bytu [číslo] umístěném v pátém poschodí o velikosti 1 + kk v domě [ulice a číslo], v [obec], když objekt je umístěn na pozemku [parcelní číslo] v tomtéž katastrálním území. Z výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla vyzývána právní zástupkyní žalobce o úhradu částky 20 000 Kč jako složené jistoty a dále úroku z prodlení v částce 10 552 Kč tzn. celkově částky 30 552 Kč a to do 10 dnů od odeslání výzvy, to je od [datum], avšak bezvýsledně. 7. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovanému ustanovení shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaná se bezdůvodně obohatila, když získala majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl a to ve výši dlužné částky. Proto soud uložil žalované uhradit dlužnou částku 20 000 Kč současně s příslušenstvím pohledávky pro prodlení žalované s úhradou této částky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 8. S poukazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 10 930 Kč, sestávající se z částky 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále čtyř úkonů á 1 900 Kč, účtovaných dle ust. § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/96 Sb., jízdného právní zástupkyně žalobce [příjmení] - [obec] a zpět v částce 730 Kč, náhrady za promeškaný čas za 2 půlhodiny á 100 Kč (§ 14 odst. 3 téže vyhlášky) s tím, že zůstatek v částce 1 200 Kč představují 4 režijní paušály á 300 Kč – § 13 odst. 4 téže vyhlášky. 9. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.