7 C 315/2020-27 — Okresní soud v Tachově

1. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a v žalobě tvrdil, že žalobce provozuje městskou hromadnou dopravu v [obec]. Dále žalobce tvrdil, že žalovaný cestoval dne [datum] autobusem na lince [číslo] při kontrole se neprokázal platným cestovním dokladem. Bylo mu vyměřeno jízdné ve výši 24 Kč a uložena pokuta za jízdu bez platného cestovního dokladu ve výši 1 500 Kč. -2- 7 C 315/2020 – 28 2. K jednání soudu se nedostavil ani jeden z účastníků, žalobce neúčast u jednání omluvil. 3. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu a jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Podle citovaného ustanovení, nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. V řízení soud provedl listinný důkaz hlášením o provedené přepravní kontrole, informací pro cestující, výzvou k úhradě částky 1 524 Kč, smluvními přepravními podmínkami vydanými žalobcem a tarify jízdného. 6. Z připojených listinných důkazů soud zjistil a má v řízení prokázáno, že žalovaný cestoval dne [datum] autobusem na lince [číslo] neprokázal se platným cestovním dokladem. Bylo mu vyměřeno jízdné 24 Kč a uložena pokuta za jízdu bez platného cestovního dokladu ve výši 1 500 Kč. 7. Podle zákona č. 89/2012 Sb. (o.z.), podle § 2550 zákona, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Podmínky provozování autobusové dopravy jsou upraveny v § 18a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v platném znění. 9. Žalobce na základě zmocňovacího ustanovení vydává vlastní smluvní přepravní podmínky a tarify jízdného. 10. Soud zjistil, že v případě jízdy bez platného cestovního dokladu má dopravce právo na cestujícím žádat uhradit jízdné a pokutu ve výši 1 500 Kč. 11. Soud proto žalobce do částky 1 524 Kč vyhověl. 12. Z částky 1 524 Kč soud přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení a to od následujícího dne, kdy žalovaný měl povinnost částku 1 524 Kč zaplatit a dostal se tak do prodlení. 13. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobci, který měl ve věci zcela úspěch, přiznal soud za náklady řízení částku 1 489 Kč, tj. 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, 600 Kč za tři úkony právní pomoci po 200 Kč, 300 Kč za tři režijní paušály po 100 Kč, obojí přiznáno dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč, soud přiznal zástupci žalobce 21 % DPH ve výši 189 Kč, když zástupce žalobce prokázal, že je plátcem daně. -3- 7 C 315/2020 - 29