7 C 80/2021-65 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala na žalovaném, aby jí uhradil výživné jako neprovdané matce za dobu od [datum] do [datum] v částce 2 000 Kč měsíčně a žalobu odůvodnila tvrzením, že -2- 7 C 80/2021 - 66 dne [datum] se žalobkyni narodil syn [jméno] [příjmení]. Dále žalobkyně tvrdila, že otcovství žalovaného bylo k nezletilému [jméno] [příjmení] určeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka]. Žalobkyně v návrhu uvedla, že je svobodná a žalovaný jí během těhotenství ani po narození dítěte ničím nepřispíval na zvýšené výdaje, které měla v souvislosti s těhotenstvím a slehnutím. Dále žalobkyně tvrdila, že od července 2018 do září 2018 pobírala mateřský příspěvek a příspěvek na bydlení. Od března 2019 pobírá rodičovský příspěvek ve výši 9 167 Kč měsíčně. Dále tvrdila, že za nájem platí 2 799 Kč, částku 1 300 Kč za služby spojené s užíváním bytu a 1 800 Kč za elektřinu. K osobě žalovaného uvedla, že je zaměstnán jako řidič kamionu, je svobodný, jeho příjem se pohybuje mezi částkou 25 000 Kč až 30 000 Kč měsíčně a má ještě jednu vyživovací povinnost, výživné hradí v částce [anonymizována dvě slova] měsíčně na dítě, které žije na [země]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se nedostavil, přestože byl před odročeným jednáním soudem vyrozuměn, že jeho účast u jednání je nutná. 3. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu a jednal v nepřítomnosti žalovaného. 4. Podle citovaného ustanovení, nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. V řízení soud provedl důkaz rozsudkem [název soudu], č.j. [spisová značka], potvrzením o výplatě mateřského příspěvku žalobkyni, dokladem o hrazení záloh na elektřinu, potvrzením Úřadu práce o výplatě rodičovského příspěvku, zprávou o mzdě žalovaného od září 2018 do současné doby a předžalobní výzvou včetně doručenky. 6. V řízení soud vyslechl žalobkyni jako účastníka. K osobním poměrům vypověděla, že je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti a vedle nezletilého syna [jméno] má vyživovací povinnost k dceři, která se narodila v roce 2011. Uvedla, že otec (žalovaný) na syna výživné neplatí a v poslední době hradí výživné nepravidelně. Se synem se nestýká. Dále uvedla, že v současné době je již zaměstnána v zaměstnaneckém poměru a má mzdu kolem 20 000 Kč měsíčně. Bydlí s dětmi v nájemním bytě. 7. Ze zprávy o mzdě žalovaného soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a od září 2018 do srpna 2020. Soud zjistil, že od září 2018 do prosince 2018 měl žalovaný průměrnou mzdu 13 076 Kč čistého. Za dobu od ledna do června 2019 ve výši 15 192 Kč čistého a od července do prosince 2019 ve výši 15 192 Kč Vedle toho pobíral žalovaný ještě cestovní náhrady ve výši v září až prosinci 2018 14 000 Kč v lednu až červnu 2019 ve výši 18 000 Kč měsíčně, v červenci až prosinci 2019 ve výši 17 000 Kč měsíčně a stejnou průměrnou mzdu jako v červenci až prosinci 2019 měl i v lednu až srpnu 2020 a rovněž tak výši cestovních náhrad. 8. Soud dále zjistil, že u nového zaměstnavatele, společnosti [právnická osoba] měl žalovaný od srpna 2020 až do května 2021 zhruba stejnou mzdu a rovněž tak i cestovní náhrady. 9. Podle zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.), podle § 920 odst. 1 zákona, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je provdané, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Žalobkyně požadovala výživné po dobu dvou let od narození dítěte. -3- 7 C 80/2021 - 67 10. Soud má v řízení prokázáno, že žalovaný je určen jako otec dítěte žalobkyně, které se narodilo dne [datum]. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaný neposkytoval žalobkyni po dobu dvou let od narození dítěte žádné výživné. 11. Soud zjistil, že žalobkyně pobírala toliko rodičovský příspěvek a dále příspěvek na bydlení a rovněž má soud prokázáno, jakého příjmu žalovaný dosahoval od září 2018 do září 2020. 12. S přihlédnutím k zákonné povinnosti přispívat neprovdané matce po dobu dvou let od narození dítěte, soud žalovanému uložil, aby žalobkyni od září 2018 do září 2020 hradil výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, tedy celkem za 24 měsíců částku 48 000 Kč. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci zcela úspěch, přiznal soud za náklady řízení částku 22 726 Kč, tj. pět úkonů právní pomoci po 3 020 Kč, příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby a 2x ústní jednání, 5x režijní paušál po 300 Kč, dále 800 Kč za 8 půl hodin ztráty času za cestu z [obec] do [obec] a zpět ve dvou případech, 2x 691 Kč jako cestovné za cestu zástupce žalobce z [obec] do [obec] a zpět a z odměny za právní zastoupení v celkové výši 18 782 Kč soud přiznal zástupci žalobce 21 % DPH ve výši 3 944 Kč, když zástupce žalobce prokázal, že je plátcem daně. 14. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit na účet Okresního soudu v Tachově za soudní poplatek 500 Kč, protože žalobkyně je od placení soudního poplatku osvobozena podle zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona. 15. Podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatků osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. 16. Protože povinnost hradit soudní poplatek je na žalovaném, uložil mu soud, aby zaplatil za soudní poplatek 500 Kč a to podle položky 7 písm. a) sazebníku, který tvoří přílohu k zákonu o soudních poplatcích.