10 C 229/2019-135 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 656,43 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] kterou se původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]) zavázal vést pro žalovaného běžný účet. Žalovaný však přečerpal peněžní prostředky na účtu a vznikl nepovolený debetní zůstatek. Z důvodu prodlení s úhradou nepovoleného debetního zůstatku ke dni [datum] byla pohledávka převedena na evidenční účet debetního zůstatku. K tomuto dni činila dlužná částka 2 656,43 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 2 854,01 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 2 656,43 Kč a úroku z prodlení do [datum] ve výši 197,58 Kč. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Bulharska, musel se soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci jednat a podle jakého právního řádu se tak má stát. Vzhledem k tomu, že platná smlouva mezi Českou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci, uzavřená dne 25. 11. 1976 a publikovaná pod č. 3/1978 Sb. nemá vlastní úpravu řešení pravomoci a příslušnosti v občanskoprávních sporech mimo spory z titulu protiprávních úkonů nebo z jiných událostí, za kterých vzniká povinnost k náhradě škody, postupoval soud dle zákona č. 97/63 Sb. v platném znění (zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním). 3. Dle § 10 odst. 1, 3 tohoto zákona nezvolí-li si účastníci rozhodné právo, řídí se jejich vztahy právním řádem, jehož použití odpovídá rozumnému uspořádání daného vztahu. Jiné smlouvy, spravují se zpravidla právním řádem státu, v kterém obě strany mají sídlo (bydliště); nemají-li sídlo (bydliště) v témže státě uzavírá-li se dohoda mezi přítomnými, právním řádem místa, kde byla smlouva uzavřena. Dle § 37 odst. 1 téhož zákona je pravomoc českých soudů dána v případě, že je dána i příslušnost. Z toho vyplývá, že podepsaný soud má pravomoc věc rozhodnout, je příslušný s ohledem na poslední známé bydliště žalovaného v jeho obvodu, a rozhodným právem pro řešení sporu je právní řád České republiky, když oba účastníci mají sídlo na území České republiky a na území České republiky uzavřeli i smluvní vztah. Příslušnost podepsaného soudu je tak dána místem uzavření smlouvy, rozhodným právem je právní řád České republiky. 4. Soudu se nepodařilo žalovanému doručit soudní písemnosti, a to ani na adrese trvalého pobytu žalovaného na Slovensku, získané ze smlouvy a prostřednictvím dožádaného soudu. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] proto ustanovil žalovanému opatrovníkem [jméno] [příjmení], advokátku v [obec]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud opatrovníka žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Opatrovník žalovaného se k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Opatrovnice žalovaného žalobci vytkla, že z listin předložených k důkazu vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu o finančních službách, podle které žalovanému vedla bankovní účet číslo [bankovní účet]. Z předložených výpisů z bankovního účtu č. [bankovní účet] vyplývá, že [právnická osoba] v období nejméně od ledna 2017 do ledna 2018 vedla pro žalovaného bankovní účet. Na předmětný bankovní účet žalovanému chodila každý měsíc finanční částka (zcela zřejmě pracovní odměna) od společnosti [právnická osoba], což je pracovní agentura. Poslední odměna za práci přišla žalovanému dne [datum] od společnosti [právnická osoba], což je také pracovní agentura. Žalovaný byl přitom v prosinci 2017 již ve Velké Británii, kdy si prostřednictvím bankovní karty vybral z účtu pracovní odměnu, která mu přišla na bankovní účet. Naposledy v lednu 2018 žalovaný učinil z cizího bankomatu dotaz na zůstatek na bankovním účtu, od konce ledna 2018 již žalovaný předmětný bankovní účet neužíval. Skutečnost, že [právnická osoba] dne [datum] vnitřní účetní operací převedla údajnou pohledávku ve výši 2 656,43 Kč a úrok z prodlení ve výši 40,02 Kč na evidenční účet pohledávek, nedokazují existenci pohledávky ani okamžik její splatnosti a její právní důvod. Z předložených důkazů opatrovnici jasně vyplývá, že ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 556,43 Kč a úrok z prodlení částku 3,10 Kč. V období od [datum] do [datum] se dlužná částka údajně navýšila o 2 100 Kč. Proč žalobkyně žádá částku o 2 100 Kč vyšší než je dlužná jistina 556,43 Kč, a jak tato pohledávka vznikla, žalobkyně netvrdí ani neprokazuje. Opatrovníku žalovaného je známo, že žalobkyně v obdobných případech žádá úhradu postoupených pohledávek vzniklých nepovoleným debetním zůstatkem na bankovních účtech žalovaných, kdy ovšem právní důvod debetního zůstatku spočívá nejen v dlužné jistině (přečerpání účtu) ale i v účtování smluvních pokut ze strany banky, které ovšem nemají oporu v odpovídajícím smluvním ujednání. Do částky 556,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení žalovaný uplatněný nárok uznává, ve zbytku, tj. částce 2 100 Kč s příslušenstvím navrhuje podanou žalobu zamítnout. Pokud jde o žalobkyní uplatněný nárok na náhradu nákladů řízení, pak opatrovnice navrhla, že by o nákladech řízení mělo být soudem rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci a dále i případně s ohledem na § 14b advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb.), když ze strany žalobkyně se jedná o nárok uplatněný opakovaně týmž žalobcem návrhem podaným na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. 6. Na výzvu soudu, obsaženou v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], aby doplnil svá žalobní tvrzení a předložil o nich důkazy, reagoval žalobce podáním ze dne [datum]. V něm uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným dne [datum] Rámcovou smlouvu o finančních službách a Přílohu k rámcové smlouvě o finančních službách k účtu č. [bankovní účet] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] (dále jen„ VOP“). Na základě předmětné smlouvy byl žalovanému zřízen osobní účet. U předmětného osobního účtu č. [bankovní účet] nebyl sjednán povolený debet. Z ustanovení bodu 7.1 VOP vyplývá:,,Ceny a úrokové sazby najdete v našem ceníku. Pokud si ve smlouvě nesjednáme jinak, použijeme úrokovou sazbu nebo cenu uvedenou v ceníku platném v době poskytnutí služby. V případech uvedených v ceníku Vám můžeme účtovat vedle naší ceny také poplatky třetích stran. V případě Vašeho prodlení se zaplacením dlužné částky můžeme účtovat úrok z prodlení ve výši uvedené v našem ceníku nebo v zákonné výši.“ V souladu s bodem 9.3 VOP odepsal právní předchůdce žalobce z účtu žalovaného částku představující úhradu cen a uhrazovaných výdajů a nákladů. Zúčtování cen byl právní předchůdce žalobce oprávněn provést i v případě, že tím na účtu vznikne debetní zůstatek (který se stane součástí jistiny). V souladu s bodem 9.4 VOP v případě nepovoleného záporného zůstatku byl právní předchůdce žalobce oprávněn úročit dluh příslušnou úrokovou sazbou a současně dle bodu 7.3 VOP účtovat i smluvní pokutu, jejichž výše je uvedena v platném Ceníku. Žalovanému vznikl nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu ke dni [datum] ve výši 155,42 Kč tím, že byla zaúčtována platba kartou ve výši 2 232,38 Kč a poplatek za kartové 7. operace celkem ve výši 125 Kč. Dále mu byly k tíži účtu zaúčtovány v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] a aktuálními Ceníky následující poplatky: [datum] platba kartou 161,01 Kč, [datum] cena za službu [příjmení] zdravé finance 100 Kč, [datum] cena za dotazy na zůstatek - cizí ATM (1* 20 Kč) 20 Kč, [datum] cena za službu [příjmení] zdravé finance 100 Kč, [datum] cena za dotazy na zůstatek - cizí ATM (1* 20 Kč) 20 Kč, [datum] poplatek dle Ceníku 900 Kč, [datum] cena za službu [příjmení] zdravé finance 100 Kč, [datum] poplatek dle Ceníku 900, Kč [datum] cena za službu [příjmení] zdravé finance 100 Kč, [datum] cena za službu [příjmení] zdravé finance 100 Kč, celkem 2 501,01 Kč. Nepovolený debetní zůstatek na sporožirovém účtu žalovaného činil ke dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, tj. ke dni [datum] částku ve výši 2 656,43 Kč (155,42 Kč + 2 501,0