10 C 363/2021-26 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] při jízdě ve vlaku 510 provozovaném právním předchůdcem žalobkyně se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala přirážku k jízdnému ve výši 500 Kč, žalovaná ovšem požadované nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum], právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] pohledávku postoupil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi v rámci postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Společnost [anonymizována čtyři slova], jakožto postupitel postoupila dne [datum] pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 občanského zákoníku. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně spojená s oznámením o postoupení pohledávky byla žalované odeslána s datem [datum]. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud z Oznámení o závadách ze dne [datum] a Potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum] zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne [datum] na lince železniční dopravy [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum], [datum] a [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] postoupil pohledávku na předchůdce žalobkyně a ten pak žalobkyni. 4. Podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. Dle Položky 2 přílohy k zákonu o soudních poplatcích (č. 549/1991 Sb. v platném znění) za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění a) do částky 10 000 Kč včetně činí soudní poplatek částku 400 Kč, b) v částce vyšší než 10 000 do 20 000 Kč včetně částku 800 Kč, c) v částce vyšší než 20 000 Kč 4 % z této částky. 2. Pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. 3. bod 1. Pokud nebyl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu podán prostřednictvím aplikace k tomu určené, vybere se poplatek podle položky 1. Dle Položky 1 odst. 1. přílohy za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění a) do částky 20 000 Kč činí soudní poplatek částku 1 000 Kč, b) v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč 5 % z této částky, c) v částce vyšší než 40 000 000 Kč 2 000 000 Kč a 1 % z částky přesahující 40 000 000 Kč; částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává. 8. Žalobkyně uhradila soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který činí dle pol. 2, odst. 1 písm. a), sazebníku 400 Kč. Platební rozkaz soud však nemohl vydat, žalobkyni proto vznikla povinnost uhradit doplatek soudního poplatku za žalobu, který činí dle pol. 1, odst. 1 písm. a), sazebníku 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že poplatek nebyl uhrazen v plné výši a bez rozhodnutí o něm se žalobou nelze zabývat, uložil soud žalobci výrokem III. doplatek poplatku ve výši 600 Kč uhradit v dodatečné lhůtě