10 C 83/2021-36 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 29 887,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 110,83 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 561,35 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 316,54 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 474,92 Kč od [datum] do zaplacení, a náhradu nákladů řízení ve výši 10 600 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná s předchůdcem žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se původní věřitel [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] zavázal poskytnout žalované 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 27 888 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč, své smluvní závazky však nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni vyčíslení [datum] částku 33 060 Kč bez příslušenství. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 11 474,92 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 841,62 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 2 022,29 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 044,04 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 5 505,12 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 000 Kč a smluvních úroků a úroků z prodlení. 2. Na výzvu soudu, aby žalobce vysvětlil, z jakého důvodu za období od [datum] do [datum] požaduje duplicitně úrok z prodlení z částky 12 316,54 Kč a smluvní úrok z částky 11 474,92 Kč, když zároveň požaduje přiznání kapitalizovaného úroku„ vyčísleného od [datum] do postoupení pohledávky ([datum]) z dlužné jistiny (11 474,92 Kč) ve výši 1.561,35 Kč“ a zákonného úroku z prodlení (z částky 12 316,54 Kč)„ vyčísleného od prodlení ([datum]) do postoupení pohledávky ([datum]) ve výši 1.110,83 Kč“, zákonný úrok z prodlení z částky 12 316,54 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % a smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 11 474,92 Kč od [datum] do zaplacení, žalobce podáním ze dne [datum] sdělil, že bere žalobu částečně zpět o částku 670,08 Kč z titulu kapitalizovaného úroku z úvěru za období od [datum] do [datum] a částku 473,07 Kč z titulu kapitalizovaného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum], a navrhl, aby soud řízení co do částky 1 143,15 Kč zastavil. Dále navrhl, aby mu soud přiznal právo na úhradu částky 29 887,90 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 891,27 Kč, kapitalizovaným úrok z prodlení ve výši 637,76 Kč, smluvním úrokem ve výši 15 % ročně z částky 11 474,92 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 316,54 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladu řízení. 3. Usnesením ze dne [datum], které dne [datum] nabylo právní moci, podepsaný soud řízení co do částky 1 143,15 Kč zastavil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z předložených listin plyne, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru, na základě níž předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 27 888 Kč s příslušenstvím do [datum]. Žalovaná obdržela předsmluvní informace na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přílohy Smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni. Postoupení pohledávky předchůdce žalobkyně oznámil žalované přípisem ze dne [datum]. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní upomínku ze dne [datum]. 6. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 7. Na základě výše uvedených závěrů a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který měla vrátit do [datum], včetně sjednaného příslušenství. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat smluvní pokutu z neuhrazené částky a náhradu nákladů spojených s vymáháním dluhu. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z., ta je tak v řízení aktivně legitimována. S ohledem na výše uvedené závěry shledal soud žalobu důvodnou. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, ocitla se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 614 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 162 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 887,99 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalobkyni naopak nepřiznal právo na úhradu odměny za 1 úkon právní služby a jeden režijní paušál, související s částečným zpětvzetím návrhu a podáním požadovaného vysvětlení, neboť se nejedná o náklady vzniklé v důsledku jednání či opomenutí na straně žalované.