3 C 304/2022-49 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. V dané věci sdělil, že žalovaná uzavřela dne [datum] s původním věřitelem společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu [číslo] s produktovým názvem D S20 HC týdenní POJ [číslo]. Neoddělitelnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, když žalovaná smlouvu i tyto podmínky podepsala. Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve formě bezhotovostní půjčky v částce 30 000 Kč s tím, že žalovaná měla uhradit původnímu věřiteli také poplatek v částce 25 672 Kč. Žalovaná následně na závazek ze smlouvy uhradila částku 13 856 Kč v platbách v časovém období od [datum] do [datum]. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek s tím, že ke dni [datum] nabyla postupní smlouva účinnosti.Toto bylo sděleno žalované oznámením ze dne [datum]. Žalovaná na dluh již ničeho neuhradila, i když o toto byla upomínána. 2. Žalovaná je cizí státní příslušnice, a proto se jedná o věc s cizím prvkem.V souvislosti s příslušností proto soud postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU číslo 1215/2012 ze dne [datum] kapitoly II., oddílu 2 článku 7) bod 1a). Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a rady [příjmení] [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy do závorky (Řím I) právní řád České republiky. 3. Žalovaná se k ústnímu jednání ve věci dne [datum] nedostavila, i když předvolání na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí měla řádným způsobem doručeno. Proto soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalované, což je v souladu s ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř.. 4. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná. 6. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba] [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž byly žalované výše uvedenou společností poskytnuty v hotovosti finanční prostředky ve výši 30 000 Kč za sjednaný poplatek ve výši 23 332 Kč a pojištění ve výši 2 340 Kč s celkovou dlužnou částkou 55 672 Kč. Daná částka byla splatná ve splátkovém režimu 714 Kč týdně. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědomena oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Dále byla žalovaná upomínána žalobcem dne [datum] a právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně. 7. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu, dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pouze do částky 16 144 Kč jako zůstatku jistiny po částečné úhradě žalovanou (30 000 Kč 13 850 Kč) byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit částku, uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku a dále také s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení z dané částky dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. 8. Co do zbytku a to tak,jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o zápůjčce, jejíž ujednání o zaplacení poplatku za poskytnutí finančních prostředků jako jistiny, je v rozporu s ustanovením § 1 odst. 2 občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb., kdy daná smlouva je z uvedeného důvodu dle ustanovení § 580 odst. 1 citovaného zákona, zcela neplatná. Proto žalobci původně příslušelo bezdůvodné obohacení ze smlouvy o zápůjčce, v částce uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku dle § 2991 citovaného zákona, kdy však daná částka byla následně postoupena původním věřitelem žalobci. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za stavu, kdy účastníci, a to každý z nich byli ve věci úspěšní pouze zčásti.