10 C 117/2023-38 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 44 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, žalobkyně se na základě příklepu v dražbě stala podílovým spoluvlastníkem ideálního spoluvlastnického podíl o velikosti , Anonymizováno, na nemovitých věcech, a to bytové jednotce č. , Anonymizováno, , vymezené dle zák. č. 72/1994 Sb. v budově čp. , Anonymizováno, který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , Anonymizováno, , a na s jednotkou spojeném spoluvlastnickém podílu o velikosti , Anonymizováno, na společných částech budovy – bytovém domě č. p. , Anonymizováno, , stojícím na pozemku parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a na pozemku parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , vše zapsané na LV č. , hodnota, a č. , hodnota, pro katastrálním území , adresa, a obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaná, vlastnící spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, uvedených nemovitostí, žalobkyni předmětné nemovitosti nezpřístupnila a dle přesvědčení žalobkyně je pravděpodobně nechává k užívání blíže nespecifikovaným osobám z Ukrajiny. Nadužíváním svého spoluvlastnického podílu se tak na úkor žalobkyně má bezdůvodně obohacovat. Výši bezdůvodného obohacení žalobkyně stanovila ve dle výše obvyklého nájemného za obdobné nemovitosti v dané lokalitě, když má za to, že odpovídající je nájemné ve výši 11 000 Kč měsíčně za celek, tj. 4 400 Kč měsíčně za její podíl. Žalobkyně žalovanou několikrát vyzývala, aby nemovitost zpřístupnila, a aby zároveň vydala bezdůvodné obohacení, případně žalované nabízela uzavření dohody o užívání společné nemovitosti. Výzvy žalobkyně, včetně předžalobní výzvy jejího právního zástupce, zaslané jí dne 20. 10. 2022, však žalovaný nepřebírá, nebo na ně nereaguje.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Vzhledem k ukrajinskému občanství žalované musel soud nejprve vyřešit otázku, zda existuje jeho příslušnost pro řešení dané záležitosti. Tuto otázku řešil dle smlouvy mezi ČR a Ukrajinou ze dne 28. 5. 2001 publikované pod č. 123/2002 Sb.m.s..4. Dle článku 49 odst. 1 odst. 2, smlouvy (1) Odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Přitom, pokud ten, kdo škodu způsobil, nebo ten, komu byla škoda způsobena, jsou občany a bydlí anebo mají své sídlo a jsou registrováni na území druhé smluvní strany, mohou se použít rovněž právní předpisy této druhé smluvní strany. (2) Pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu mají justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.5. Pravomoc i příslušnost podepsaného soudu je tak dána místem, kde ke vzniku škody – bezdůvodného obohacení – dochází. Rozhodným právem je právní řád České republiky, neboť k použití právních předpisů Ukrajiny jakožto druhé smluvní strany neexistují rozumné důvody.6. Z informace o jednotce ze dne 20. 4. 2023 bylo zjištěno, že vlastníky jednotky číslo , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, , s podílem na společných částech , Anonymizováno, , jsou , právnická osoba, , , adresa, , podílem , Anonymizováno, a , jméno FO, , , adresa, , podílem , Anonymizováno, předžalobních výzev ze dne 20. 10. 2022, 9. 1. 2023 a 30. 3. 2023 plyne, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou ke sdělení, kdo konkrétně byt užívá a na základě jakého ujednání a k úhradě bezdůvodného obohacení (naposledy za dobu od června 2022 do března 2023) ve výši 4 400 Kč měsíčně, a že navrhla i uzavření Dohody o užívání jejího spoluvlastnického podílu tak, aby žalovaná mohla spoluvlastnický podíl žalobkyně užívat, a to za úplatu 4 400 Kč měsíčně bez energií. Z přípisu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 14. 7. 2023 pak plyne, že byla žalobkyně (údajně opakovaně) vyzývána k přijetí opatření k zamezení opakovaného narušování občanského soužití a omezování vlastnického práva žadatele k sousední bytové jednotce ze strany uživatelů předmětného bytu, pravděpodobně samotnou žalovanou, dalším mužem a jedním dítětem a původní vlastnicí bytové jednotky. 9. – 10. 7. 2023 bylo dle žadatele nutno k vyřešení situace volat Městskou policii. Z předložených kopií přípisů ze dne plyne, že žalobkyně zaslala žalované sdělení o vydražení, žádost o zpřístupnění bytové jednotky a zároveň předžalobní upomínku. Výši bezdůvodného obohacení žalobkyně stanovila dle nabídky realitní kanceláře 9. 12. 2022, týkající se pronájmu bytu , Anonymizováno, velikosti , Anonymizováno, v , Anonymizováno, (11 500 Kč měsíčně) a sdělení , jméno FO, , jednatele , právnická osoba, , z 1. 8. 2023. Dle tohoto sdělení činí tržní cena nájemného předmětné bytové jednotky v místě a čase 10 500 až 12 500 Kč měsíčně.7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měla po právu plnit sám.8. S ohledem na shora uvedené má soud za nepochybné, že to, že žalovaná, vlastnící spoluvlastnický podíl o velikosti id. 6/10 uvedených nemovitostí, žalobkyni předmětné nemovitosti nezpřístupnila, užívá je buď sama, nebo je nechává k užívání blíže nespecifikovaným osobám, nadužíváním svého spoluvlastnického podílu se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacuje a bezdůvodné obohacení žalobkyni, ač k tomu byla opakovaně vyzvána, nevydává. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá poměrné části místně obvyklého nájemného za pronájem obdobné nemovitosti (konkrétně tedy 4/10 obvyklého měsíčního nájmu). Konkrétní postup, jak má být obvyklá výše nájmu sice není stanovena, v praxi je však běžné, že vychází z (nabídkových) cen nájmů obdobných nemovitostí, nebo je určována znaleckým posudkem. Žalobkyně prokázala, že místně obvyklým nájemným za obdobný byt v místě a čase je částka cca 11 000 Kč měsíčně za celek, žalovaná tuto skutečnost nezpochybnila, byť jí byla možnost k žalobě se vyjádřit, poskytnuta. Správnost tohoto závěru odpovídá i poznatkům podepsaného soudce, zjištěným při jeho úřední činnosti, nadále proto vychází z toho, že je místně obvyklým nájemným za obdobný byt částka 11 000 Kč. Vycházeje z tohoto předpokladu pak činí výše bezdůvodného obohacení žalované 4/10 takového obvyklého měsíčního nájmu, tj. právě částku 4 400 Kč měsíčně. Žalovaná tuto měsíční částku žalobkyni na základě její výzvy nevydala a nadále zřejmě nevdává, soud proto dospěl k závěru, že u ní ve smyslu výše citovaných ustanovení dochází k bezdůvodnému obohacení ve výši 4 400 Kč měsíčně. Soud tak má za prokázané, že v období od června 2022 do března 2023 (10 měsíců) se žalovaná na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila o částku 44 000 Kč, a že je tedy namístě, aby jí bezdůvodné obohacení vydala. Výrokem I. proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 670,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 000 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 480 Kč ve výši 1 990,80 Kč.