10 C 196/2023-67 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 730,94 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný způsobil žalobkyni škodu v této částce na elektronickém náramku monitorovacího systému, který dne [datum] vrátil žalobci poškozený – uvnitř chrastící, chybně komunikující. Žalovaný„ jisté poškození zařízení v zaměstnání“ přiznal, dlužnou částku však neuhradil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předloženého předávacího protokolu o převzetí zařízení k výkonu elektronické kontroly obviněným ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] je patrné převzetí základové stanice [číslo] náramku [číslo] nabíječky č. [číslo]. Z této listiny je dále patrná výměna základové stanice dne [datum] a výměna náramku a nabíječky dne [datum] za zařízení [číslo]. Ze záznamu o vrácení zařízení ze dne [datum] plyne, že náramek a nabíječka [číslo] byly vráceny poškozené - uvnitř chrastící. Ve vyjádření k odmítnutí uznání dluhu ze dne [datum] žalovaný uvedl, že„ přiznává jisté poškození zařízení v zaměstnání, výši škody podepíše až po prozkoumání expertem“. Dle přílohy [číslo] ke smlouvě o dodání Elektronického monitorovacího systému a poskytování dalších služeb ze dne [datum] činí cena za jeden náramek 10 730,94 Kč. 4. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 5. Obsahem předložených listin má soud za prokázané, že žalobkyni vznikla v souvislosti s užíváním elektronického náramku žalovaným škoda ve výši 10 730,94 Kč, a že vzniklou škodu žalovaný neuhradil, ač k tomu byl dne [datum] vyzván. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku, s odkazem na ustanovení § 2894 odst. 1 občanského zákoníku, tak, že žalobkyni právo na náhradu způsobené škody přiznal. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 7. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozena.