10 C 39/2023-20 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 999,86 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] se žalovanou dne [datum] uzavřeli Smlouvu o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] formou poskytnutí úvěrového limitu 5 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového limitu ve výši 250 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Zároveň účastníci sjednali, že je žalovaná povinna uhradit poplatek ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru a poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Pro případ, že bude žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části účastníci sjednali, že se stane celý dluh splatným. Žalovaná dlužnou částku v době splatnosti neuhradila a je od [datum] v prodlení, žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 4 999,86 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. Ke dni [datum] došlo k zániku společnosti [právnická osoba] bez likvidace projektem fúze sloučením se společností žalobkyně. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na základě které žalobkyně žalované téhož dne poskytla částku 5 000 Kč. Dle čl. 3 odst. 3.1. smlouvy si účastníci ujednali, že výše minimální splátky úvěru činí 5% ze sjednané výše úvěrového limitu, to je ve výši 250 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. V čl. 1 odst. 1.2. smlouvy je sjednáno, že žalovaná je povinna zaplatit z dlužné částky úrok ve sjednané celkové výši 16,90% p.a. za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení a pro případ, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 4 .4.2 této smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do jeho celkového splacení žalovaná povinna zaplatit cenu za využití účtu Peníze na klik ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru. V bodě [číslo] smlouvy je sjednáno, že žalovaná je povinna zaplatit z dlužné částky úrok ve sjednané celkové výši 16,90 % ročně a pro případ, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 4 .4.3 této smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do jeho celkového splacení žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši pevné úrokové sazby 11,75% ročně místo sjednaného úroku ve výši 16,90 % ročně. Žalovaná dlužnou částku v době splatnosti neuhradila a je tak od [datum] v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 4 999,86 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaná se dostala do prodlení již s úhradou první splátky, splatné dne [datum], ke dni [datum] se tak stal celý dluh splatným. Žalovaná tak žalobci dluží celkem částku 4 999,86 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. Ke dni [datum] došlo k zániku společnosti [právnická osoba] bez likvidace projektem fúze sloučením se společností žalobkyně. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 zákona (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobkyně ve smyslu shora uvedených ustanovení uzavřel se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru do výše úvěrového limitu 5 000 Kč, a že žalovaná na jejím základě prostředky ve výši 5 000 Kč i převzala. Byly dohodnuty úroky z úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, smluvní poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokuty a sankce pro případ nesplácení splátek, včetně práva na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v důsledku prodlení s úhradou dluhu. V souladu s úvěrovými podmínkami byla žalovaná vyzvána k zaplacení celé dlužné částky a v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami prohlásila žalobkyně úvěr za splatný. Žalovaná tedy nedodržela své závazky plynoucí ze smlouvy, je proto povinna vyčerpané prostředky žalobkyni vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit i zákonný úrok z prodlení. Jelikož tedy žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil požadovanou částku uhradit, to včetně vyúčtovaných poplatků a nákladů a společně s úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 999,86 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.